Razantní změna vyšla. Suede se s "Coming Up" vrátili zpět na výsluní britpopové vlny

16.01.2022 09:00 - Jiří V. Matýsek | foto: Petr Klapper / musicserver.cz

Jste kapela na vzestupu, publikum si vás hýčká, máte za sebou vcelku úspěšnou desku a všechno před sebou. Co se může stát, když vám odejde klíčový člen? Možnosti jsou v zásadě dvě: buď to zabalíte, nebo se k tomu postavíte čelem a pokusíte se všem vytřít zrak. Něco takového se stalo Suede před vydáním alba "Coming Up".
Londýnská formace Suede dovedla zdatně nasednout na vzdouvající se britpopovou vlnu počínajících devadesátých let, a přesto si zachovat svou introvertnější tvář. Prvních pár let se kapela protloukala, ale v roce 1993 ji vystřelil ke slávě eponymní debut. Přirovnání k The Smiths, veskrze pozitivní recenze, jednička v britské hitparádě a s odstupem pozice v první stovce žebříčku 500 nejlepších alb vydaného časopisem Rolling Stone.

Jenže vztahy mezi muzikanty měly v té době daleko k idyle. Napětí mezi dvěma nejvýraznějšími osobnostmi, zpěvákem Brettem Andersonem a kytaristou Bernardem Butlerem, nakonec vyústilo v odchod toho druhého. V té době už měli za sebou tři čtvrtiny nahrávání desky "Dog Man Star". Ta nakonec vyšla v říjnu 1994, a navzdory chvále kritiky si vedla bídně a brzy vypadla ze žebříčků. Skupina stála na křižovatce, tisk ji v podstatě odepsal, třetí album, jak už to hudební historie ukázala v mnoha případech, mělo být klíčové.

Očekávání byla všelijaká (spíše nízká, pravda), ale Suede chtěli ukázat, že do starého železa ještě nepatří. "Média nás v podstatě hodila na hromadu vyřízených veličin," vzpomíná Brett Anderson. "Vzpomínám, jak mě v reakci na tenhle styl uvažování napadlo: Však my vám ještě ukážeme. To byl hlavní impuls."

V září 1994 nastoupil na post kytaristy mladíček Richard Oakes. "Na titulní stránce stálo, že Suede hledají nového kytaristu. Tak jsem to risknul a poslal jim pásek a dopis. Nepočítal jsem s tím, že mi odpoví, ale ozvali se. Pozvali mě na zkoušku a bylo to. Všechno to proběhlo děsně rychle," vypráví. Štěstí se v tomto případě na kapelu usmálo, Oakes byl nesmírně nadaný hráč, který Butlera dokázal nahradit více než dobře. S ostatními se plynule sžíval na turné k předchozí řadovce "Dog Man Star" a postupně začal tvořit vlastní materiál.

V té době nicméně jen do šuplíku, plány na album v tu dobu kapelu nijak nezaměstnávaly. K tomu se začalo schylovat až ve druhé polovině roku 1995 a představa byla jasná: pryč s komplikovanými, mnohovrstevnatými skladbami. Novinka bude přímočará, popová. "Prostě deset hitů a šmytec," taková byla představa Bretta Andersona.

Se sebevědomím sobě vlastním se muzikanti vrhli do natáčení a již plně zaběhnutý Oaks se ukázal být klíčovou osobou. Většinu skladeb, včetně hitovek "Trash", "Lazy" a "Filmstar" napsal on, texty dodal Anderson. "Většina písniček vznikala v domácím prostředí, kde jsme hráli jen na akustické kytary," popisuje vznik "Coming Up" baskytarista Mal Osman. "Jako by nám bylo zase šestnáct sedmnáct."

A znovuzrození Suede se začali měnit k nepoznání. "Chtěl jsem, aby to bylo úplně odlišné od poslední nahrávky, která byla velmi temná. Chtěl jsem, aby ta deska komunikovala a byla srozumitelná," nechal se zpěvák slyšet v rozhovoru po vydání výsledku.

Na ten se dostaly rovněž dvě věci, "Lazy" a "By The Sea", které Anderson napsal v raných letech kapely. Materiál tentokrát vznikal, na rozdíl od dřívějších dob, kdy Anderson psal texty na Butlerovu hudbu, mnohem více týmově. Ačkoliv byl se skupinou ve studiu jejich dlouholetý producent Ed Buller, klíčovou osobou se ve finále stal Dave Bascombe, který většinu nahrávky mixoval.

Nakonec to byl ale jejich starý známá producent Buller, který hudebníky přesvědčil, aby některé skladby zrychlili, a dodali jim tak větší švih. Temnější ozvěny minulosti, například song "Young Man", z kolekce mizely a končily jako B-strany singlů. Úkolem byl popovější zvuk, a to v podstatě za každou cenu. Ale zároveň také neztratit svou tvář. I to se podařilo, mezi dalšími britpopovými formacemi typu The Verve nebo Blur znějí Suede dodnes rozpoznatelně a svébytně.

Jejich proměnu překvapivě dobře přijala kritika (někteří "Coming Up" přirovnávali k "Ziggy Stardust and the Spiders From Mars" Davida Bowieho") i fanoušci. Ale hlavně ti britští, respektive evropští. Za oceánem dílo díru do světa neudělalo, byť sedmnáctá pozice v americkém žebříčku rozhodně není zanedbatelná. Ve srovnání s britskou, švédskou a dánskou jedničkou a výraznými úspěchy v severských zemích je to ale poněkud horší umístění. "Ve Skandinávii se úplně zbláznili. Možná proto, že to jsou všechno depresivní sexuální maniaci nebo něco takového," okomentoval překvapivá umístění na vrcholcích hitparád v severských zemích Anderson.

Završením úspěchu tohoto počinu budiž jeho zařazení mezi nejlepších deset alb roku ze strany předních britských hudebních magazínů Melody Maker, Q, The Select, Hot Press a The Face. Když vytřít zrak, tak pořádně.

Detailní pohled do zákulisí vzniku "Coming Up" nabízí další díl cyklu televize BBC Slavná alba, který odvysílala ČT art v pátek 14. ledna. Za týden bude série pokračovat příběhem dvou zásadních studiovek kanadských progrockových hvězd Rush - "2012" a "Moving Pictures".

Série článků vzniká ve spolupráci s Českou televizí.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY