Riviera Playboyz se zatím asi nejvýrazněji zapsali do podvědomí posluchačstva jako předkapela Kabátu či Daniela Landy. A ačkoliv jsou zastupováni jednou z nejagilnějších agentur u nás, své CD si vydali sami. Od prvního pohledu a letmého prolistování bookletem - ještě před samotným prvním přehráním - je jasné, že si pánové přímo libují v nemalé stylizaci. Názvy skladeb jsou jazykové hříčky, jednotliví členové používají pseudonymy a texty jsou ne plné, ale přímo napěchované vulgarismy. Zkrátka album, u kterého asi bude hodně skloňována jeho kontroverznost - ponechme stranou, jestli se na ni budeme dívat jako na skutečnou či jen umělou a pózérskou.
V kostce shrnuto, je tvorba téhle party evidentní odpovědí na světové tažení nu-metalu, který - soudě třeba podle dramaturgie televizní Noci s Andělem - má u nás silné posluchačské zázemí. Jen těžko by pánové popírali vliv "programových extrémistů" Marilyn Mansona, Rammstein a jim podobných lidumilů. Ovšem na případné úvahy o kopírování honem zapomeňte, od toho tu jsou jiní. Riviera Playboyz mají svůj ksicht, neobjevují ani netápou, ale jdou po cestě, o které mají dopředu rozhodnuto. Že to není zámkovou dlažbou opatřený a do čista zametený chodníček, je bez debaty již dopředu jasné.
V čem toto album jednoznačně vyčuhuje nad běžným průměrem, se ukáže hned po prvním poslechu. Informovaní asi vědí, že v řadách skupiny působí zkušený Honza Šmejkal, který je producentsky podepsán pod nahrávkou "Žádný čáry z nebe" od Prohrála v kartách a výrazně spolupracoval třeba i na deskách Slut či novém albu Arakainu. Takže dobrý zvuk a produkční ošetření se tu předpokládalo jaksi samozřejmě. A výsledek rozhodně nezůstává za očekáváním. Zvukově a produkčně je tahle deska natolik vysoko, že to samotný obsah odsouvá na druhou kolej.
Dovedná produkce totiž třeba dává alespoň do zalistování bookletem zapomenout na achillovu patu skupiny, kterou jsou texty, pohybující se u kvalitativního dna. Nejen, že pod drsnou slupkou křečovitostí ("Už zas je tu ta zima / a ty víš čím se hřát /'sou to drsný kamna / najeď na herák...", popř. "Bez plynu to nehoří / bez kundy se neroděj / do mozku jí nevidíš / hlavou zeď nerozbíjej / bez kudly ho nebodneš / bez fetu se nesjedou / musíš makat jako stroj/ Já ti nelžu, tak mě vykuř...") vlastně vystupuje úplně stejné myšlenkové prázdno, jaké najdeme v textech skupin typu Lunetic, nejen že postrádají byť jen špetku nadhledu, ale hlavně jsou zcela nedůvěryhodné, plné laciných póz. Snad i proto je zpěv zvukově evidentně úmyslně utopen, potlačen do role pouhého doprovodného nástroje.
Na opačném pólu, u znaménka plus, pak stojí nesmírná energie, se kterou se hudba valí z beden jakoby pod tlakem. V tomto případě nejen, že se zdařilo přenést ji na studiovou nahrávku, ale ve výsledku je natolik koncentrovaná, že to až vyráží dech. Svou drsností má asi nejblíže k současnému pojetí amerického rocku. Pánové hodně zajímavě pojí syrové kytary na straně jedné a plochy syntetických samplů na straně druhé, kloubí je občas docela svěže a originálně. Zpěv ve formě zkresleného řevu pak vším prostupuje a jako koření se nezvykle objevuje didgeridoo. V konečném součtu pak v rámci svého žánru tahle deska stojí celkem vysoko. A na faktu, že jiné než nu-metalové rockery osloví sotva, to už asi nic nemění.
CD vydané vlastním nákladem pro recenzi poskytla agentura Dream Productions.
Album: Riviera Playboyz - Okozla
Hodnocení: 6/10
Celkový čas: 45:58
Skladby: Šmejd, Stěna, Yehowina, Cing, Stroj, Sin City, N.R.M.C., Okozla, Emoon, Pheezl, Riviera, G In D Morning, Jé-Yo