Napořád se na debutu "Láska je nejvíc" vydali cestou bezkrevného pop rocku

22.10.2021 17:35 - Ondřej Hricko | foto: Petr Konopásek

Uběhly již čtyři roky, co se Michal Malátný a František Táborský po koncertu Chinaski v O2 areně rozhodli propustit zbylé čtyři členy - Otu Petřinu, Štěpána a Ondřeje Škochovy a Petra Kužvarta. Poslední dva zmínění si v roce 2019 založili novou kapelu Napořád, se kterou nyní vydávají desku "Láska je nejvíc".
4/10

Napořád - Láska je nejvíc

Skladby: Jedeme spolu, Světlonoš, Tancovat a zpívat, Miláček, Hřích, Bez tebe, Krok mínus rok, Lunapark, Draci, Anděl, Kam a kudy, Díky
Vydáno: 12.10.2021
Celkový čas: 39:33
Vydavatel: vlastní náklad
Společně s oběma bývalými členy Chinaski tvoří skupinu Napořád také dva dámské elementy v podobě Barbory Fialové a Josefíny Čermákové. Všichni čtyři se na albu vokálně doplňují, což je vcelku neobvyklý prvek, alespoň na naší scéně. Nápad na smíšený kvartet dostal Ondřej Škoch na výstavě Abby ve Stockholmu a ten se mu povedlo nyní přetavit v plnohodnotnou prvotinu "Láska je nejvíc".

Propojení ženských i mužských vokálů, melodický pop rock a zkušenost matadorů z jedné z nejpopulárnějších tuzemských formací láká na nadějný rádiový projekt. Jenže to by se museli Napořád alespoň trochu odvázat. Místo toho ustrnuli na totálně tuctové hudbě, čerpající z devadesátek a možná i osmdesátek.

Úvodní skladba "Jedeme spolu" v mnohém připomíná právě Chinaski. Jenže chtě nechtě, Malátného osobitý projev tu prostě chybí a ani čtyři (technicky obstojné, ale nikterak výrazné) hlasy ho nahradit nezvládly. Refrén je pak vyložený obkres mnohých hitů původní kapely, ale to ještě jejím bývalým členům odpustit lze.

Daleko slabší momenty přicházejí posléze. Vesnická zábavovka "Tancovat a zpívat" se nemůže rozhodnout, zda posluchače potrápí textem, nebo hudbou podbarvenou elektronikou. "Anděl" přináší stokrát omletá klišé, stejně jako naprosto bezkrevná balada "Bez tebe", v níž se autoři zřejmě pokusili znít co nejneoriginálněji. Skutečná hudební tortura ovšem přichází společně s disco rytmy v songu "Krok mínus rok", který by mohl být kandidátem na hymnu Kroků Františka Janečka.

Dobře z toho nakonec vychází singl "Miláček", který nabízí poctivou vztahovku s melodickým a vcelku chytlavým refrénem, jež by rádiím slušela. K podupávání zase vybízí svižný "Lunapark". Ten by docela dobře mohl fungovat zejména na koncertech.

Nahrávku "Láska je nejvíc" sice produkoval britský producent Clint Murphy, který po zvukové stránce neudělal nic špatně, ale spasit veskrze průměrný a nevýrazný materiál v jeho silách nebylo. Napořád naprosto rezignovali na instrumentální barevnost a zcela se oddali myšlence natočit ryze melodický, chytlavý a nenáročný pop rock, kterým by zabodovali u publika No Name, Kryštof nebo právě Chinaski. Jenže i na to je potřeba mít nosné nápady a alespoň trochu té odvahy.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY