The Heartbreakers jsou typickým příkladem kapely založené prostě z přátelství, bez nějakých vyšších ambicí, byť samozřejmě každý muzikant chce, aby se jeho hudba hrála. Formace vznikla v Gainesville na Floridě, což v mnoha ohledech ovlivnilo její typický zvuk, který z masy rockových kapel sedmdesátých let výrazně ční a je snadno rozpoznatelný: "V dospívání nás všechny formovalo to, co se hrálo v rádiu," vzpomíná klávesista Benmont Tench. "Takže jsme se naučili vnímat hudbu a rytmus podobným způsobem." Kytarista Mike Campbell doplňuje: "Jelikož pocházíme z Floridy, tedy z hlubokého jihu, ovlivnila nás kombinace dvou stylů: Jižanského blues a dále britského rocku. Byli jsme teenageři v době, kdy se objevili The Beatles, Stones a další kapely. Tyhle typy muziky nás nadchly a začali jsme taky chápat, jak jsou propojené."

Bezejmenný debut vydala skupina v roce 1976, jisté rotace v rádiích se mu dostalo, ale rozhodně ne tolik, jak by si parta mladíků z Floridy představovala. Podstatně větší úspěch ale zaznamenala ve Velké Británii, ten se ale domů převézt nepodařilo. Formace se tak na několik let dostala do role předskokanů pro širokou škálu hvězd: "Ocitli jsme se na soupisce kapel hrajících všemožné styly. To znamená, že ne vždy jsme hráli před publikem, které by naši muziku ocenilo. Nebyla to ideální situace. Pak jsme se rozhodli, že už nebudeme zahajovat koncerty někoho jiného a že budeme hrát jen pro lidi, kteří přišli výhradně na nás," popisuje Tom Petty zlomový okamžik ve vývoji skupiny.

Po roce se debut dostal do žebříčku nejprodávanějších desek a vydržel tam celý následující rok, a to i v době, kdy se tam objevil jeho následovník "You’re Gonna Get It". Situaci před natočením očekávaného třetího alba zkomplikoval právní spor s labelem MCA. Pod něj byl bez souhlasu prodán a situace nakonec hrozila tím, že vznikající desku vydá label sám bez možnosti kapely to jakkoliv ovlivnit. Pomocnou ruku muzikantům nakonec podal sublabel MCA Backstreet Records, se kterým Petty podepsal novou smlouvu.

"Damn The Torpedoes" vzniklo pod dohledem producenta Jimmyho Iovina, který vystřídal Dennyho Cordella, jenž skupinu provázel v jejích začátcích. Iovine měl v té době za sebou další dvě převelice úspěšná třetí alba, "Born To Run" Bruce Springsteena a "Easter" Patti Smith. Ukázal se být ideálním průvodcem The Heartbreakers do velkého světa. "Věděl jsem, že Tom nachystal skvělý materiál a navíc jsem vždycky věřil třetím albům," vzpomíná producent. Je to právě Iovine, který přinesl typický, mocný zvuk bicích, které výslednou kolekci ženou kupředu a tvoří skvělý rytmický základ pro celkový zvuk plný drobných kytarových a klávesových vyhrávek. Je skoro až s podivem, že deska vznikala v dokonalé harmonii uvnitř kapely, bez třenic a sporů. Albem muzikanti žili, když nenahrávali, ladili texty, doplňovali nápady, doslova s ní jedli i spali. A na výsledku je to znát.

"Damn The Torpedoes" je vyvážené album, kterému jen těžko něco chybí. Je reprezentativní ukázkou americké větve rockové hudby, pro kterou se vžilo označení heartland rock, mohutný zvuk se tu spojuje s křehkými vybrnkávanými kytarami, spojuje se zde rock pro haly s tím nejlepším z písničkářské tradice. Texty se snaží jít k věci, nemluví jen tak do větru. Zároveň ale neztrácí hitovost a skladby jako "Refugee", "Here Comes My Girl", "Don’t Do Me Like That" či "Even The Losers" jsou oprávněně hity a v rádiích se objevují dodnes. Svou platnost ani po čtyřech dekádách neztratily.

Nadšené bylo publikum, chválou nešetřila ani kritika. Deska se dostala až na druhé místo žebříčku Billboard a na této pozici se udržela sedm týdnů. Přeskočit tehdejší jedničku, "The Wall" od Pink Floyd, ale nedokázala. Ale co, do žebříčku 500 nejlepších alb podle časopisu Rolling Stone se dostaly obě. Bezpochyby tam patří.

Detailní rozbor skladeb i pohled do zákulisí "Damn The Torpedoes" nabízí další díl cyklu Slavná alba. V pátek 15. října jej odvysílala ČT art. Za týden bude série pokračovat vyprávěním o nahrávce "Anthem To Beauty" formace Grateful Dead.

Série článků vzniká ve spolupráci s Českou televizí.