V krátké časové návaznosti se nám do redakce dostala dvě nová alba známých slovenských skupin - Gladiator a Hex. Mezi nimi nepanuje pouze shoda národností, ale také minimálně žánrová, neboť jedni jako druzí se spokojeně nechávají unášet poryvy melodického pop-rocku. "Víkend" je šestou deskou Hex, kteří se na ní prezentují jako zruční rádioví bardi. Neočekávejte velké umění, čekejte úplně normální písničky. Hex totiž fungují už dlouhých čtrnáct let a za tu dobu se naučili servírovat posluchačům přesně takovou muziku, která se líbí a zároveň ji nikdo nemůže napadnout kvůli čiré komerci.

Slovenský kvartet ve složení Ďudo, Fefe, Yxo, Tybyke se těší za východními hranicemi solidní popularitě, o čemž svědčí jednak potěšující prodeje řadových desek, jednak nějaká ta soška Aurela (obdoba českého Anděla). Jak je ovšem dobře známo, popularita nerovná se kvalita; ne snad, že by to apriori platilo i u "Víkendu", ale nic světoborného nečekejte. Českou paralelou by mohli být Chinaski, se kterými v minulosti Hex několikrát více méně úspěšně spolupracovali při koncertních šňůrách - trocha vtipu, trocha melodie, uvolněná atmosféra, jinak vesměs nuda.

Potenciálních hitů je na CD několik, však druhá píseň "V piatok podvečer" byla nejhranější skladbou slovenských rádií roku 2002. Podobně "nabitá" je rozhodně "Chvílu áno, chvílu nie", zřejmě nejpovedenější písnička alba s humorným textem a sympatickým ženským vokálem Katky Barancové. Rockově od podlahy šlape "Niekedy...", špatná není ani "Michaela", avšak ta trpí stejným neduhem, jenž je charakteristický pro "Víkend" jako celek - nedostatek charismatu. Když chci dělat úspěšný, nenáročný pop, musím stavět především na chytlavých melodiích nebo zajímavém zvuku, Hex jakoby toto ignorovali. Po celou dobu poslechu alba budete marně čekat na pověstný háček, který by vám v představách vykreslil tvář desky, kvůli níž byste se k ní vraceli. Takhle "Víkend" pomine a impozantní brázdu za sebou nezanechá.

Nebýt pár světlejších momentů ("Chvílu áno, chvílu nie", "Niekedy... ", "Kalifornský sen"), album "Víkend" by si nezasloužilo pořádnou pozornost. Jenom díky záchvěvům zdařilého písničkářství můžeme říct, že Hex jsou hodni posluchačovy trpělivosti, ovšem pouze na pár minut. A potom zas a znova, protože ten mezitím zapomene, co vlastně vnímal.