The Black Keys přivezli od Mississippi desku "Delta Kream", unavenou poctu bluesovým legendám

20.05.2021 18:00 - Jiří V. Matýsek | foto: Nonesuch Records

Dvojice Dan Auerbach a Patrick Carney, známá jako The Black Keys, se podstatnou měrou podílela na garážovém revivalu v první dekádě nového tisíciletí. Nyní se muzikanti po několika letech vracejí zpět ke kořenům, k blues. Album "Delta Kream" je poctou místu, geniu loci a hlavně typickému zvuku oblasti Mississippi.
6/10

The Black Keys - Delta Kream

Skladby: Crawling Kingsnake, Louise, Poor Boy a Long Way From Home, Stay All Night, Going Down South, Coal Black Mattie, Do The Romp, Sad Days, Lonely Nights, Walk With Me, Mellow Peaches, Come On And Go With Me, Crawling Kingsnake (Edit)
Vydáno: 14.5.2021
Celkový čas: 58 minut
Vydavatel: Nonesuch Records
Oněch návratů ke kořenům, k tradiční podobě blues bychom v dějinách hudby našli bezpočet. I takový Eric Clapton si vyzkoušel poctu svému hrdinovi na "Me and Mr. Johnson". A vlastně není nutno chodit nikam daleko - hned dvě alba v oblasti Mississippi Hill Country, tedy přesně tam, co tvořili The Black Keys, natáčeli brněnští Band Of Heysek. I oni si vzali na pomoc místní muzikanty a třeba kytarista Kenny Brown hraje i s dvojicí Auerbach-Carney.

U Band Of Heysek to bylo v mnoha ohledech splnění snu a velká událost, u The Black Keys se chce napsat: Až teď? Jako by oba pánové úplně nevěděli, jakým směrem se vrtnout, a blues v čisté formě - a navíc výhradně s převzatým materiálem - bylo prostě sázkou na jistotu. Která ale bohužel vyšla tak napůl.

Rytmus blues z Delty je hypnotický, postavený na opakujících se kytarových figurách, plyne sice líně, ale s nezastavitelnou silou. Jenže to se musí umět podat. A když se to podaří, je to dokonale pohlcující. The Black Keys hrají výborně, o tom žádná, jenže ona magie žánru se ne a ne dostavit. Sedíte v zaplivané mississippské špeluňce a kapela na pódiu sází jednu spolehlivou klasiku za druhou. K uším doléhá John Lee Hooker, Junior Kimbrough (kterému Klíče věnovali samostatné vynikající EP a od kterého tady zazní hned pět z jedenácti kusů), R. L. Burnside nebo Big Joe Williams, jenže hudba jen pluje kolem. Nestrhává, nepohlcuje.

Jako by Auerbachovi a Carneymu chyběl zápal, vnitřní propojení s muzikou, kterou bez nejmenších pochyb milují. Výsledek zní až příliš uhlazeně, schází mu autentická špína i vzněty, jež by dokázaly přímočaré blues ozvláštnit a osvěžit.

Čekal jsem více. "Delta Kream", jakkoliv profesionálně zahrané album, je unavené a bez šťávy. Škoda, potenciál tu byl obrovský, k jeho dovedení do zdárného konce, kterému by se dalo vytknout jen málo, toho ovšem celkem dost schází. Ale je to blues a to se cení.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY