V roce 1973, kdy "Catch A Fire" vyšlo, měli za sebou jamajští The Wailers dekádu trvající kariéru a čtyři dlouhohrající alba. Nepodařilo se jim ale překročit hranice ostrova. Otázka je, jestli to vůbec bylo jejich ambicí. U leadera skupiny Marleyho nejspíše ano, vstup do širšího povědomí ale, právě kvůli páté řadovce, nakonec v roce 1974 způsobil rozpad původní sestavy formace, která ve svých vztazích působila nedělitelně. Ale to už je jiný příběh.

Příběh "Catch A Fire" začal už koncem roku 1971, kdy The Wailers jeli turné po Velké Británii společně se zpěvákem Johnnym Nashem. V rukou měli čerstvý singl "Reggae On Broadway", který právě Nash produkoval. Jenže turné skončilo a muzikanti zůstali viset v Británii bez peněz nutných pro návrat domů. Kvůli pracovním omezením navíc ani nebyl způsob, jak si je opatřit.

Záchranu jim nakonec poskytl Brent Clarke, jejich místní tour manager, který je propojil s Chrisem Blackwellem z Island Records. Tento muž stál za vydáním singů The Wailers v Anglii a skupina se s ním dohodla na vydání desky. Záloha, kterou její členové dostali, je dostala zpět na Jamajku.

Natáčet se začalo v roce 1972 v Kingstonu a nakonec se pracovalo ve třech různých studiích. Výsledkem byly osmistopé pásky s oddělenými party bicích, kytar a piana. S tímto základem Bob Marley odletěl do Londýna.

Na začátku roku 1973 začaly pod vedením Chrise Blackwella dotáčky. Účastnil se jich i americký kytarista Wayne Perkins. "Seděl jsem tam a snažil se zjistit, co se děje," vzpomíná po letech. "Nedokázal jsem na nic přijít a bál jsem se, že mě s tím vyrazí. Chris povídá: 'Nech toho a chyť se rytmiky. Neposlouchej basu.' " V tu chvíli se Perkins dokázal napojit na specifickou, těžkou rytmiku reggae.

Pro ucho proškolené západní hudbou zněla jamajská tvorba neobvykle. "Nedalo se to přirovnat k ničemu, co jsem v životě slyšel," pokračuje americký kytarista. "Neznělo to ani jako r'n'b, ani jako církevní muzika. Jako by to celé hrálo pozpátku." Jeho západní kytaru je možné slyšet v hitové "Stir It Up", "Baby We've Got a Date (Rock It Baby)" a otvíráku "Concrete Jungle".

Kromě Perkinse se na natáčení podílela celá řada dalších muzikantů: Robert Bundrick (později hrál například s Rogerem Watersem) doplnil nejrůznější klávesy a syntezátory, nosnou basovou linku v "Concrete Jungle" zase přidal Robbie Shakespeare. Aston Barrett, další z muzikantů, vzpomíná: "Některé z těch skladeb už byly natočené dříve, v různých studiích a s různými muzikanty. Ale my jim dodali onen striktní timing a vytáhli z nich ten potřebný feeling."

Výrazně (ale rozhodně ne výhradně - dost místa zůstává i na lásku a mezilidské vztahy) politické album poukazující na problémy chudých, nespravedlnost minulou i současnou si i téměř po padesáti letech existence drží výraznou aktuálnost. Krátce po vydání se deska vyšplhala na 171. pozici v žebříčku Billboard. "Catch A Fire" dodnes platí za jednu z nejdůležitějších reggae nahrávek vůbec. Snad díky prozřetelnému spojení muzikantů z odlišných kulturních tradic dokázala vytvořit most, po kterém mohlo reggae přirozeně vplout do angloamerické hudby.

Příběh "Catch A Fire" vypráví další díl cyklu Slavná alba, který ČT art odvysílala v pátek 7. května. Putování po hudebních archivech a odkrývání zákulisí vzniku slavných desek bude za týden pokračovat vyprávěním o "Goodbye Yellow Brick Road Eltona Johna.

Série článků vzniká ve spolupráci s Českou televizí.