Bylo nebylo, "za devatero horami a devatero řekami leží kraj líbezný jak z reklamy". Zde v malém království žil obyčejný lid pod nadvládou rádců Ference a Lorence. Ti od rána do večera přemýšleli nad tím, jak se obohatit na úkor spoluobčanů, vymýšleli různé zákony a měnili je podle toho, jak se jim to hodilo. Přijde vám to povědomé? Dovolila jsem si připodobnit aktuální politickou situaci k notorické pohádce "Tajemství staré bambitky" (jejíž druhý díl se v těchto dnech právě dotáčí). Zároveň jsem vzala úvod songu "Pánu bohu do oken". Hlavní úlohu ve filmu, stejně jako na nově natočeném albu, které, doufejme, zahýbe společnosti, si vzal na svá bedra Tomáš Klus.

Třicátý duben je dnem, kdy se pálí čarodějnice, ale letos je to i den, kdy se začal smažit (doufejme) Andrej Babiš za své činy. Mluvčí lidu, jak by se taky dalo Tomášovi říkat, se neváhal ozvat. (Tome, díky!) Vydal velmi osobitou názorovou kolekci. Antibabišovskou, jak ji sám častuje. Na pranýř dává především amébu z Bratislavy, parazita společnosti, kterému jde o peníze a moc a který se neštítí jít přes mrtvoly.

Momentální smýšlení tohoto muzikanta není dílem okamžiku - už před lety vydal několik politicky zaměřených písní (zmíněná "Pánu bohu do oken", "Malčik", "Alergikovo přičichnutí" a další). Bylo to v něm pořád. Poslední rok byl však poslední tečkou, která nastartovala, že vše z něj muselo jít jako koncept ven, aby se v hlavách posluchačů spojilo, že jedna a jedna jsou dvě.

"ČAUČESKU" zní taky skoro jako pohádka z úvodního odstavce. Skladby jsou prokládány mluveným slovem, a to přímo z úst Jaroslava Kmenty. Investigativní novinář přibližuje politické kauzy, a pomáhá tak písničkáři, aby kostry jeho textů stály na pevné zemi. Jsou to vlastně esa v rukávu, argumentační můstky k jednotlivým songům. Díky tomu deska není jenom sbírkou emocí a vášní, které v nás, potažmo v celé společnosti cloumají, ale i podloženými fakty. Právě tímto oddělením vzbuzuje obsah větší pozornost. Nová studiovka vyjadřuje Klusův občanský postoj k aktuální politické situaci v naší vlasti a jeho výzvu, že je potřeba s tím konečně něco udělat.

Vedle Kmenty se nahrávka opírá ještě o dva výrazné muže. Tím prvním je hojně vyhledávaný producent Jiří Burian (Southpaw, Kapitán Demo, Republic Of Two). Ten dal albu švih a na Klusovy poměry neotřelý, hudebně košatý, až trendy zvuk. Zalíbení si zde najdou mladí i staří. Některé skladby přitom citují jiné melodie. Například v "Lockdownu" rezonuje "Rozvíjej se poupátko" z "Pyšné princezny", "Život je Bečva" v sobě zase nese nápěv lidovky "Okolo Hradce".

Tím druhým důležitým mužem, lehce v ústraní, je Tomáš Břínek alias TMBK, kterého proslavily pohotové politické ostrovtipy a satiry (je třeba autorem koláže Agrofertiti a dalších). Ten stojí za výstižným obalem, který trefně ukazuje, kdo nás má jako loutku v moci.

Letos na podzim se konají volby. Rok plný karantén byl možná pro mnohé vhodným okamžikem k tomu zamyslet se nad tím, jak si vede naše země. Jak Babiš využívá pandemii ke svému prospěchu... a jestli potenciální voliče opět uplatí pověstnou koblihou. Cílem díla je otevřít lidem oči a přímou kritikou nejvyšších představitelů České republiky, dua Zembiš, jak prezidenta a premiéra označuje (to zlidoví!), v nich probudit chuť vést diskuzi.

Tomáš umí nazývat věci pravými jmény, trefně bodá do vosího hnízda, zároveň ale nepůsobí vulgárně ani lascivně. Podle mého reaguje na loňský Zemanův výrok, že "umělci vytvořili svá nejkrásnější díla tehdy, když byli hladoví". Protože album "ČAUČESKU" je skvělé, trefné a dobře načasované. Miloši, díky za vzpruhu.

Jeho název je parafrází pořadu Babiše, v němž svůj lid vždy vítá zdravicí "Čau lidi", zároveň v sobě skrývá druhý význam odkazující na popraveného rumunského komunistického diktátora Ceaușesca, což se v konečném důsledku podobně vyslovuje.

Slovní obraty Klus mrštně sází i v jednotlivých písních. Úvodní svižná "Cloumásemasou" poukazuje na fakt, jakou moc má v rukou premiér, když zamává koblihou a svými periodiky. "Bossovo Palermo" ho zobrazuje jako mafiána, který se dere za penězi a majetkem. "Nedaří se nic dělat" je nadějí pro náš národ, kdy by měla zvítězit pravda a láska nad lží a nenávistí. "Nedělej mafra" je narážkou na to, jak Babiš třímá v rukou média a jak s nimi manipuluje podle svých potřeb. "Chátrám" definuje, jak se kazí pověst naší země od dob, kdy jí velel Václav Havel a jak ji nyní vede chátra, která na nás kouká spatra. "Zembiš" vyzdvihuje pakt s Kremlem, zamrznutí demokracie, podvody, krádeže, lži a nadávky, které najednou nejsou ničím nemorálním.

"Lockdown" mapuje covidovou situaci. Podle autora vláda neví, co by se mělo dělat, a tak místo konstruktivního řešení dá radši všemu stopku. Premiér si plete funkce a stát řídí jako firmu. Tahle písnička je vyloženě z jiného ranku než ostatní - je plná moderního rapu a Klus si zde podává premiéra v jeho rodném jazyce. Spojení "Odvolá, co odvolal, slibuje, co slíbil, milionkrát dokola, Andy to je břídil" mluví za vše... "Houstone, máme problém" je pohádka o tom, jak má Babiš vše kolem viru pod kontrolou, jak je odborníkem na vše a ostatní jsou neschopní, a připomíná, že opak byl pravdou a vše se mu vymklo z rukou.

"Supertopinky" ukazují premiérovu schopnost nelegálně schramstnout dotace. "Olince" je v obdobném duchu a vypovídá o střetu zájmů. Název "Dirigent" předurčuje, kdo je v naší zemi pánem a kdo tu mává pověstnou taktovkou. "Symbol korupce" definuje jeho sílu v uplácení voličů a likvidování konkurence. "ČauČesku" je, dalo by se říci, takovou prosbou Blanickým rytířům, aby nás přijeli osvobodit. "ČauČesku II" je o zaslepení mocí. "Život je Bečva" je závěrečnou ódou na lásku našich představitelů k Rusku.

Když jsem se dozvěděla, že Tomáš chystá politickou desku, měla jsem obavy, aby výsledek nebyl přes čáru. Politiku nijak důkladně nesleduji a nechci do ní moc zabředávat. Ale Tomáš je můj pravý opak. Dění na Hradě a v parlamentu je skoro až středobodem jeho vesmíru. A pak se drží přísloví: "Líná huba - holé neštěstí." Při poslechu ostré a pravdivé kritiky člověk neví, jestli se má ironicky smát, nebo zoufale brečet. Chce se až zvolat: Dejte panující propagandě sbohem, ať má i tahle pohádka, kterou žijeme, taky jednou dobrý konec!

K některým Klusovým songům si musím najít cestu, ale album "ČAUČESKU" mě dostalo - ač politiku nesnáším - okamžitě. Je srozumitelné, přímočaré. Před některými věcmi bychom zkrátka neměli přivírat oči, a proto si opravdu cením toho, jak jde Tomáš Klus s kůží na trh. Jde proti proudu. Jak sám říká, je dobroser, sluníčkář a Havloid. Nechybí mu odvaha. Aktuálně neznám nikoho, kdo veřejně hlásá podobné názory v takové míře. I kdyby po poslechu nahrávky procitl jen jeden člověk, mělo to smysl.

P. S.: Fotka je z Tomášova facebooku, k jinému tématu, ale bavila mě natolik, že jsem se rozhodla ji přiřadit k článku. Budí pozornost jako jeho nový počin. Zároveň je šílená... Možná se nám stejně (podle) směje i Andrejko za zády...