Nizozemská formace Epica se od svého založení v roce 2002 pomalu, ale jistě dere do popředí celé symfo-metalové scény. Právem jí patří status jedné z nejcennějších evropských metalových značek vůbec. Pro nás je letošní album "Omega" o to atraktivnější, že se na něm podílel Symfonický orchestr hlavního města Prahy.
8/10
Epica - Omega
Vydáno: 26.2.2021
Celkový čas: 70:16
Skladby: Alpha - Anteludium, Abyss Of Time - Countdown To Singularity, The Skeleton Key, Seal Of Solomon, Gaia, Code Of Life, Freedom - The Wolves Within, Kingdom Of Heaven prt. 3 - The Antediluvian, Rivers, Synergize - Manic Manifest, Twilight Reverie - The Hypnagogic State, Omega - Sovereign Of The Sun Spheres
Vydavatel: Nuclear Blast
Pokud lze osmou řadovku
Epiky nějak jednoslovně charakterizovat, pak se nabízí označení velkolepé. Ne že by se tak stalo v diskografii skupiny poprvé, ale po předchozím počinu "The Holographic Principle", po kterém zažívala menší tvůrčí krizi a příznaky vyčerpání, se dal předpokládat určitý úkrok stranou a hledání nové cesty.
Jenže výsledek půlročního nahrávacího procesu ukazuje zcela jiný trend. Epica si ke spolupráci pozvala pražské symfoniky a fanouškům předkládá skutečně epický počin plný orchestrálních pasáží, bohatých aranží a odvážnou porci stopáže čítající celých sedmdesát minut.
Je to ale správná cesta? Nebylo na poli symfo-metalu už řečeno takřka vše? Vždyť i stylově spříznění krajánci
Within Temptation a mnozí další se vydali do vod pop-metalu či dalších odnoží kovového žánru. Odpovědí Nizozemců je skutečně výrazný a nebývale nápaditý materiál.
V samotné struktuře desky mnoho překvapení nepřichází. Přívětivý filmový úvod v podobě intra "Alpha - Anteludium" je jakousi tušenou předzvěstí metalové exploze s názvem "Abyss of Time - Countdown to Singularity". Zcela zaslouženě se jedná o první singl - skladba nabídne všechny žádané elementy, včetně vokálního duelu krásky a zvířete neboli božského zpěvu Simone Simons a murmuru Marka Jansena. Dojem je takový, že i po letech to mezi nimi (dnes již pouze hlasově) jiskří a funguje.
Na další vrchol nahrávky nemusíme čekat dlouho. Aktuální singl "The Skeleton Key" je působivým, syrovým kusem, v němž prim znovu hraje nápadité střídání growlingu a operního zpěvu. Navíc jeho dramaturgie díky atmosférickým zvratům nenechá posluchače ani na moment v klidu. V refrénu pak drama pomáhá budovat výborně zakomponovaný dětský sbor Zangschool Brabant Talent. Opravdová metalová perla.
První půle novinky nepolevuje ani s orientálně laděnou "Seal of Solomon", podpořenou tentokrát dospělým sborem Kamerkoor PA'dam, který jen podtrhuje velkolepost dálkou ovoněné písně. Své nezpochybnitelné místo má také balada "Rivers" - takové songy Epica prostě umí.
Pozorného fanouška také možná zaujme název skladby "Kingdom of Heaven", který nese podtitul "Part III". Jedná se o finále písňové trilogie, započaté před více než deseti lety na albu "Design Your Universe". Díky své třináctiminutové stopáži nabízí skutečnou instrumentální přehlídku plnou náladových i tempových zvratů.
Po textové stránce se nedočkáme žádného překvapení. Tu se dotkneme filozofie, tu zase ekologie, jinde i společenských problémů. Vždy jde o určité parafráze a oťukávání tématu. Do hlubšího přemítání nad těmito otázkami nebo do hledání odpovědí na ně se Epica raději nepouští. Lakonicky řečeno spíš klouže po povrchu a "Omega" na tom nic nezměnila.
Po hudební stránce je ovšem tohle dílo určitým vyvrcholením dosavadní tvorby kapely. Po pětileté pauze se vrátila s ohromným nasazením a záplavou nápadů a instrumentální rafinovanosti. V symfo-metalu evidentně stále nebylo řečeno skutečně vše.
-
Bohužel jen opět další kýč. A kýče bývaj?... (Martin, 05.03.2021 11:22) Reagovat
Bohužel jen opět další kýč. A kýče bývají populární - i tyto, stokrát omleté.
-
dříve jsem měl tento žánr moc rád, poslední... (Dan, 05.03.2021 11:30) Reagovat
dříve jsem měl tento žánr moc rád, poslední dobou to ovšem není nic moc. Snad jen Tarja a její dvě poslední alba jsou super, jinak je to vše dost na jedno brdo.
-
Ubohé, opravdu ubohé !!! (David, co ho všichni nesnáší ale on je taky nesnáší, 05.03.2021 13:53) Reagovat
Slabé, bez nápadu, kýč jako prase !
-
La lá lí (covid, co ho všichni nesnáší ale on je miluje, 05.03.2021 18:03) Reagovat
Dříve jsem měl epicu celkem dost rád, ale pak jsem došel na to, že hrají pořád jen to stejné, tu stejnou hudební vlnu. Hudba mně nedokázala naplnit.. pak jsem poznal skupinu Sonata Arctica a to je jiný soudek hudbu. Epica se mně už nelíbí tak a tohle album jsem očekával, nudný průměr.
-
Že všech těchto stejných kapel jsem měl Epicu... (Fimi, 06.03.2021 10:10) Reagovat
Že všech těchto stejných kapel jsem měl Epicu nejraději, album je jejich standart za poslední roky, prostě fajn ale nic ptekvapujiciho, každopádně lepší než folková kapela Nightwish.
Tomuto žánru ovšem s epicou dnes vládnou Amberian dawn, Lacuna Coil, Eleine... Ale i tak, je to kýč ale fajn kýč