Jaká byla vaše cesta k hudbě Jiřího Schelingera?

Jako teenager jsem viděl dva Jirkovy koncerty, na nichž hrál i věci ze "Zemětřesení" (nedokončený a nevydaný projekt, na němž zpěvák pracoval před svou smrtí - pozn. red.). Když jsem ve čtrnácti začal účinkovat v kapele, hodně jeho věcí jsme hráli. Poslouchali jsme jeho desky, zvlášť "Hrr na ně". Vždy ho obklopovali skvělí muzikanti.

"Epilog" je v podstatě projekt vzešlý z přání fanoušků. Byl jste si od počátku jistý, že by tento dovětek měl vzniknout?

Když vyšlo "Zemětřesení 2", dočetli jsme se v kritikách, že ještě něco chybí. Taky fans nám psali, že to tak je, že bychom to měli zpracovat, ať je to komplet. Každopádně ta komunikace s fanoušky byla úplně jiná než před 25 lety. Tehdy jsme u jedničky neměli k dispozici moc živých záznamů. Za těch pětadvacet let, kdy začal fungovat internet, se vše dost změnilo. Lidi tam navěšeli nahrávky, co měli do té doby jen doma. Jirka má pořád mnoho příznivců a ti mají o všem přehled. Objevuje se i mnoho fotografií, které do té doby byly jen v domácích albech.

Co bylo při přípravě této desky nejnáročnější?

Chtěl jsem tam zakomponovat ten Jirkův čtyřicet let let starý vzkaz, který hodně vysvětluje rozměr jeho alba "Zemětřesení". Chtěl jsem, aby to nevyznělo nevhodně, ale myslím, že se to povedlo. Je to funkční a silné.

Podoba songů "Cizinec" a "Můžeš vejít - 21. století" byla v podstatě dána dobovými koncertními záznamy. Jak jste ale dávali dohromady podobu následujících dvou písní?

Vždy se snažíme zpracovat skladby i po svém a snažíme se maximálně zachovat jejich ducha. Od začátku byl ten projekt tribute, ne revival. Revivaly se snaží hrát ty věci maximálně přesně, to není náš pohled na věc a náš případ.

"Epilogem" se cesta Zemětřesení uzavírá v podstatě po třiceti letech. Jak s odstupem tuto, byť na dlouhá léta přerušenou, etapu svého hudebního života vnímáte?

Stalo se mnoho věcí, které nebyly v plánu. Ten projekt se sám svým životem rozvíjel a realizoval. Pro mne to byla neskutečná škola a zábava se tomu věnovat. Ty songy jsou skvělé a hráli je skvělí muzikanti. Za tu dobu jsme odehráli asi jen dvacet koncertů, přesto všechno se nám povedlo všechny fanoušky vcelku pospojovat a užívali si to s námi.

Hlasem Zemětřesení je Mladen Djelmo. Když ho poslouchám, mám pocit, jako by Schelinger ožil. Bylo jeho obsazení výsledkem nějakého cíleného hledání, nebo svou roli sehrála šťastná náhoda?

Nabízelo se mi mnoho zpěváků, kteří to chtěli zkusit. Dal jsem na nějaký vnitřní pocit. O Mladenovi jsem věděl asi pětadvacet let a potkali jsme se před tím na jedné akci. Zavolal jsem mu a on přijel. Vždy je připravený, natáčení s ním jde vždy rychle, vše funguje.

Původní Zemětřesení vzniklo na základě ankety Černá vrána, kterou vyhlásil fanzin Metaliště. Můžete na dobu počátku devadesátých let zavzpomínat? Jak se vám v této superskupině hrálo?

Myslím, že nás to všechny bavilo, byla to jiná doba než dnes. Vše frčelo, ve vzduchu bylo cítit mnoho svobody, kterou jsme předtím neměli, a vážili jsme si toho. Dnes už si nové generace svobody neváží, mnohdy je obtěžuje. Jsem rád, že jsem devadesátky zažil v tom věku. Hodně jsem cestoval, celý svět byl jiný. Dnes žiji více v klidu, v přírodě. Vše má své plusy.

Chystáte se s touto tečkou za Zemětřesením na nějaké turné?

To je otázka, na kterou nikdo nezná odpověď. Rád bych, aby "Zemětřesení" zaznělo v našem podání celé právě v tomto roce. Jirka bude mít nedožitých sedmdesát let a uplyne čtyřicet let od jeho odchodu.

Jakým způsobem jste strávil karanténu?

Nějak jsem to nevnímal, můj život se zásadně nezměnil. Chodíme se psy ven na dlouhé procházky, studio máme doma, hodně se komunikuje přes sítě s lidmi, kteří jsou daleko. Dá se to.

A co nějaké další projekty, chystáte něco?

Pořád se něco točí a společně s Warnery máme delší plán spolupráce. Vše se, myslím, v pravý čas objeví. Snažím se, aby za nás mluvila práce.

Závěrečná skladba nahrávky, titulní "Epilog", jako by přesně cílila na dnešní dobu. Jak ze svého pohledu vidíte stav české společnosti na začátku roku 2021? Třicet let po revoluci, stále až po krk v koronakrizi...

Na vše mám svůj názor, ale v rozhovoru ohledně Jirkovy hudby ho nemusím tlačit. Jirka Schelinger nám všem před čtyřiceti lety poslal vzkaz, který je v "Epilogu" zachycen. Každý si to musí přebrat sám.