Rudi Rus je hlasem metalového rádiového pořadu Headbanger_FM, který se za patnáct let stal uznávaným žánrovým ostrůvkem v moři slovenského veřejnoprávního rozhlasu. Knížka "Metalosaurus" je rozhovorem, který s tímto moderátorem vedl jeho dobrý známý, muzikant Pišta Vandal. Ani zdaleka není jen o kovovém stylu.
I hudební publicistika zaměřená na metal má, jako každý jiný obor lidské činnosti, své popularizátory, kteří tvrdou prací pomáhají ve zviditelnění své oblasti. Jedním z nich je právě
Rudi Rus. Rodák z Nitry už roky zasedá za mikrofon slovenského veřejnoprávního rádia FM, aby zde moderoval pořad Headbanger_FM.
Dvouhodinovka, vysílaná už patnáct let pondělí co pondělí od desíti do půlnoci, si vybudovala renomé výrazného pořadu, který ale ani zdaleka není jen o tvrdé kytarové muzice. Vedle muzikantů tak došlo i na rozhovory s psychology či spisovateli. Pojítkem vždy zůstává ona metalová temnota, která se, jak ostatně Rus poznamenává, v malých dávkách stává vakcínou proti temnotě okolního světa.
Nyní, právě při příležitosti patnácti let Headbanger_FM, vydalo slovenské vydavatelství Limerick rozhovor, který s tímto moderátorem vedl jeho souputník, frontman výrazné slovenské metalové formace
Čad Pišta Vandal. Publikaci dala název skladba "Metalosaurus" právě z poslední desky tohoto uskupení
"Zabi ma". Má to v sobě kapku ironie i jakési úcty k tomu, co už za zpovídaným rozhlasovým publicistou zůstává.
A takové je i samotné interview. Vandal a Rus jsou blízcí přátelé, kteří toho mají hodně za sebou, výsledek je proto uvolněný, bez nervozity, upřímný a otevřený. Na jednom místě se tak sešly klady každého dobrého rozhovoru. A oba muži si mohou dovolit i trochu toho špičkování a lehce peprných oslovení, jež ale v kontextu dostávají jakýsi láskyplný podtón.
V patnácti kapitolách se rozebírá Rusova cesta k metalu a k rozhlasu, největší zážitky za mikrofonem i na koncertech, setkání s muzikanty i spisovateli, ale i budoucnost tohoto hudebního stylu i publicistiky. Rámec každé kapitole pak dávají Rudiho výroční žebříčky nejlepších alb od roku 2005 do loňska. Ke čtenáři se tak dostává malý poklad v podobě osobního výběru sto padesáti nahrávek - a zdaleka nejen metalových. Součástí knihy je také hromada fotografií ze studia, škoda jen, že zvolená černobílá úprava někdy poněkud znesnadňuje čtení popisků. To je ale jen drobná kaňka na jinak podařeném titulu.
Tím podstatným zůstává dialog dvou mužů, kteří jsou do metalu
ponořeni až po uši, zároveň ale neztrácejí patřičný kritický odstup. Nadšení pro věc čiší z každého odstavce, z každého slova. "Metalosaurus" je nejen příjemným čtením pro posluchače kovového žánru. Spoustu zajímavého přináší i těm posluchačům, kteří metal považují za řev a fanoušky za agresivní vyšinuté jedince, libující si v negativní energii. Celý rozhovor ukazuje přesný opak a podtrhuje právě ty pozitivní aspekty, které tato, jakkoliv temná a často disharmonická hudba, může mít.