Kapela
Květy vydala 17. listopadu nádherné album
"Květy Květy". Ta deska působí v mnoha ohledech melancholicky a svíravě, ale občas do písničky plné mizérie brněnská formace přece jen vloží alespoň nějaký náznak naděje. Jako třeba v songu "Do tmy", k němuž nyní představuje video.
Skladba měla původně pojednávat o nefunkčním vztahu v sobě, postupně však našla řadu dalších rovin a vrstev, a může být třeba i o současné politické situaci, o covidu, o lidské nepoučitelnosti. A i vizuál tyto vrstvy míchá. Minimalistickými prostředky primárně sleduje obličej ženy, která se vyrovnává s uzavřenou kapitolou komplikovaného vztahu, a ten prostříhává s aktivistickými záběry od Greenpeace, Kolektivu za zvířata a Nesehnutí. Záběry, které ukazují, že se fakt řítíme do tmy.
Černobílý snímek tak zdařile podtrhuje text popisující beznadějnost situace:
"Řítíme se do tmy, tou největší rychlostí, co bude dál, to nikdo neví, nejsou žádný mapy. Člověk na cestě vidí bolest a šílený věci. Míjíme děravý vraky. Už ani nesvítí hvězdy. Ale my řítíme se do tmy. Řítíme se do tmy. K ledovýmu černýmu srdci. Řítíme se do tmy a už to nejde vzít zpátky. I kdyby ňáký léky měly tu zvláštní sílu zastavit krvácení týhletý děravý lodi, bylo by pozdě. Vždyť víš, jak jsou ty jablka trpký a že se nedají jíst. Řítíme se do tmy k ledovýmu černýmu srdci, řítíme se do tmy. A naše motory hoří. Řítíme se do tmy. A už to nejde vzít zpátky." A ten v úvodu zmíněný malý kousek naděje, schovaný v nejistotě:
"Anebo jen já nevím, který tlačítko mám zmáčknout a co s tím."