Ringo Starr v Beatles dostával pěvecké příležitosti málokdy (ovšem "Yellow Submarine" je v jeho podání nesmrtelná), jako autor hudby velmi výjimečně. Traduje se, že když Ringo donesl nějakou svou píseň ostatním Broukům k posouzení, vždy mu řekli název skladby, podle které Ringo tu svou nevědomky napsal. Album "Ringo Rama" ovšem nelze přejít jen shovívavým úsměvem nad další sólovou deskou nejstaršího Brouka (letos v červenci mu bude už třiašedesát), když jeho samostatná dráha nebyla příliš úspěšná a přinesla jen občas hit typu "Weight Of The World" nebo "La De Da" z minulého a už pět let starého alba "Vertical Man". Letošní novinka je totiž překvapivě a nad očekávání kvalitní.

Jistě se na desce "Ringo Rama" najdou momenty, kdy jsou cítit silné inspirační zdroje. Vtipné je třeba připomenutí Roye Orbisona v "Memphis In Your Mind", "Love First, Ask Questions Later" jako kdyby byla z pera samotného Paula McCartneyho (Paulovu "Let 'Em In" Ringo přímo cituje v "English Garden") a taková "Elizabeth Reigns" je přímo beatlesovka ze šedesátých let i se svými zvukovými žertíky. Slyšíme pohodové jednoduché písničky ("Trippin' On My Own Tears"), rokenroly ("I Think Therefore I Rock N Roll") i cajdáky ("Imagine Me There"). Ale není snad překvapivé, že v úvodní "Eye To Eye" svým frázováním Ringo připomene Ozzyho Osbournea anebo že "Instant Amnesia" je členitá hardrocková skladba s jazzovým intermezzem?

Volba pozvat Erica Claptona, aby zahrál v "Never Without You", vzpomínce na kamaráda George Harrisona, je logická, stejně jako hostování Willieho Nelsona ve "Write One For Me", protože Ringo od dávna tíhl k western & country. "Ringo Rama" má plný a pestrý zvuk, vyzařuje radost z hraní od všech muzikantů (mimo jiné i Davida Gilmoura). Nahrávání se zřejmě neslo v přátelské a uvolněné atmosféře, ta by ostatně měla jít cítit i na koncertech Ringova All-Starr Bandu.

Nad hudbou starých vykopávek (i když sami asi cítíte, že je nelze všechny házet do jednoho pytle s nápisem "Zombies" a je třeba zamyslet se nad tím, proč to ten který dělá) se dnes často ohrnuje nos. Pokud si někdo hraje svou milovanou muziku, kterou neumí jinak, než svým bezelstným, upřímným způsobem, pak je mi to stokrát milejší než moderní hudba bez srdce a nápadu. Starý brach Ringo se předvedl jako slušný skladatel i osobitý zpěvák a to se počítá.