Skupina Nothing But Thieves je na scéně teprve něco málo přes pět let, ale již během této krátké doby stihla zaujmout nejen doma v Británii. Velice dobře byla přijata obě doposud vydaná alba, třetí tudíž vyvolalo značná očekávání a otázky ohledně dalšího směřování. Žádný velký převrat se však neděje. Zaběhlý systém funguje, a tak na "Moral Panic" dostáváme žánrovou škálu od hedvábných balad až po těžší electro-rockové věci. Nejde ovšem o žádnou nudnou rutinu.

S propagací desky začala formace z Essexu již v březnu singlem "Is Everybody Going Crazy?". Tímto velmi přesvědčivým tahem dokázala na album upoutat, ačkoliv se datum vydání nakonec odsunulo a čekání se protáhlo o dlouhý půlrok. Stylový, chytlavý song odrážející vlivy Muse nebo Queens Of The Stone Age shrunje všechna témata nové studiovky - hysterii, strach a naštvanost překračující k zoufalosti ze společenského kolapsu.

Vyvrcholení přichází ke konci alba s protestsongem "Can You Afford To Be An Individual?", vůbec nejpříjemnějším překvapením kolekce. Postupně budovaná skladba s rostoucí intenzitou vyústí až ve scream Conora Masona v závěrečné sloce. Na přetřes zde přicházejí jak sociální média ("Our thoughts are tribal, go viral and now its deafening"), tak podporovatelé Trumpa ("You’re a walking contradiction in a MAGA hat"). Podobnou cestou směřuje i další ze singlů "Phobia". Po pomalém až tlumeném úvodu přijde exploze a jeden z nejsilnějších refrénů, opět vedený skvělým frontmanem.

Právě Masonův vokál zůstává hlavním tahounem čerstvého počinu. Osciluje mezi něžnými baladami a divokými vypalovačkami, a to s obdivuhodnou a mistrovskou kontrolou. Některé písně jsou jen díky tomu mnohem zajímavější. Tyto přechody slyšíme napříč celou stopáží. Příkladem budiž elektronikou nasáklá pecka "Unperson" či skvělá baladická hitovka "Real Love Song". Z pomalejších kusů je třeba zmínit také krásně vystavěnou, srdceryvnou hymnu "Impossible" či závěrečnou "Before We Drift Away", gradující za zvuku houslí, lesních rohů a burácejících kytar.

Nothing But Thieves za sebou mají již několik solidních hitů. Často zmiňovaným problémem debutu i "Broken Machine" byla určitá nevyrovnanost. Ta se bohužel opakuje i zde. Na jedné straně tu tak najdeme plno fungujících hitů se silným textem, na té druhé jsou tu zároveň nedotažená místa či výplň. Rozhodně by to ale nemělo zastínit množství světlých stránek, díky nimž "Moral Panic" drží pohromadě a ukazuje tuto kapelu v dosud nejlepším světle.