Liverpool, typický deštivý den. A v jeho hlavě se zrodil nečekaný malý velký plán bez pevně stanoveného scénáře. Dan Croll vnitřně pociťoval, že potřebuje nějaký restart, a tak zabalil své věci, milovanou kytaru a vyrazil do města andělů. Počínaje únorem roku 2018 dvanáct měsíců poznával nová místa. Veškeré zážitky pak shrnul do kompletu (trefně nazvaného) "Grand Plan". Obklopen novou kapelou tím odstartoval další kapitolu své tvorby, v níž vzdává hold americkému písničkářství v kombinaci se svým citem pro detail a psaní poutavých melodií.

Pokud jste měli jeho předchozí řadovky "Sweet Disarray" a "Emerging Adulthood" nastudované, čeká vás překvapení. Na "Grand Plan" jsou totiž pryč všechny jeho dřívější hudební experimenty, zejména pak žánrová pestrost v jeho (nejenom) hudebním dospívání na druhé zmíněné kolekci. Novinka je návratem ke zvuku akustických nástrojů (zejména kytary) a strohému pojetí žánru. Vedle toho však Croll stále sdílí své nadšení pro muziku, na které vyrůstal (The Beatles slyšíte prakticky na každém rohu). Ostatně určitě si jej ještě dlouho budou pamatovat na Liverpool Institute for Performing Arts (tu v roce 1996 založil Paul McCartney) - je totiž nepopiratelným talentem. Na finální podobě "Grand Plan" se taktéž projevilo setkání s Matthewem E. Whitem. Ten Danovi poskytl nejen své studio Spacebomb v Richmondu, ale také následně svůj producentský um.

"Stay In L.A." celou tuto výpravu odhaluje na dřeň. Autor si zde pohrává s akustikou zcela ve své vlastní režii a nechává se strhnout ničím nezkreslenými zvuky. Během následného poslechu sice nakonec dojde i na skromně pošpiněné ruchové plochy, výraznější kytarové riffy a trochu té elektroniky, základ však vždy vychází z písničkářství v té nejskromnější formě. Doplňují je všemožné emoce od melancholie a nostalgie (či stesku po domovu) přes ironii až po hravost, pozitivní energii a bezstarostnost ze dne stráveného na prosluněné pláži.

Vedle odkazu Brouků zde slyšíme také inspiraci tvorbou 10cc nebo Todda Rundgrena. "So Dark" připomíná songy, jimiž zaujali Peter Bjorn And John. V textu Dan s nadhledem popisuje záludnosti spojené s poznáváním nových přátel. V trojici "Work", "Honeymoon" (jež je posmutnělým shrnutím Danových ročních líbánek s L.A.) a "Surreal" (křehká óda na životní osudy) se však věnuje i tématu lásky. Protipólem k nim je závěrečná "Together", v níž muzikant hledá světlo na konci temného tunelu plného tragédií, které nás mohou potkat.

Ačkoliv je "Grand Plan" především jakýmsi deníkem z cest, v několika málo momentech se Croll zastaví a ohlíží zpátky, jako by potřeboval uzavřít dřívější příběhy. Jedním z těchto momentů je hned úvodní "Yesterday", která působí jako pomyslná tlustá čára za rozpačitým (a na poslední chvíli zorganizovaným) setkáním se Sirem Paulem. Tuto vzpomínku však vyvažuje poutavou "Actor With A Loaded Gun", jež v sobě spojuje rukopis této legendy s ruchovými experimenty, což z této pocty McCartneymu dělá nepřeslechnutelnou dominantu celé nahrávky. V podobném duchu, na vlně "Yesterday", se nese i rozverná "Rain", která v sobě vykresluje punc nikdy nekončící lásky k domovině a ulicím Liverpoolu, jimiž se chcete toulat se svou novou láskou a nevnímat přitom typické anglické počasí.

Dílo v sobě ukrývá i jednu bonusovou rovinu. Tu tvoří doprovodná videa, která Dan natáčí na svých oblíbených místech, jen sám se svou akustickou kytarou. Ukazuje tak, že skladby mohou fungovat zcela obnažené v té nejprostější formě. A přiložený booklet je naplněn hromadou fotografií, jež jsou takovým obrazovým dokumentem z celé této Danovy mise.

Krása desky "Grand Plan" není zakotvena jen ve stylu skládání, který Dan Croll používá, dokonce ani v jeho neskutečné muzikálnosti. Mnohem razantnější je totiž onen jemně dojemný prožitek jeho individuální cesty a toho, jak vás bez okolků přibalí do své party. Vy tak máte možnost naplno prožívat přesně to, co prožíval on sám při psaní tohoto alba. Sami pak pochopíte jeho touhu znovu objevit sebe sama.