Zatímco se během koronavirové pandemie většina umělců snaží své příznivce povzbudit, Noah Cyrus se nenechala rozhodit a své druhé EP vydala s původně plánovaným apokalyptickým titulem "The End Of Everything". Hudba na něm ale ukazuje, že pro Noah to není konec, ale spíše opravdový začátek.
Noah Cyrus se sice se svými příznivci nestydí podělit o své osobní a psychické problémy, ty ovšem nikdy nestály v cestě její pracovitosti. I když z delších nahrávek má za sebou prozatím jen jedno EP (
"Good Cry" z roku 2018), v samostatných singlech a spolupracích, kterým se rozhodně nevyhýbá, se už dostala na několik desítek. A zatímco v jednotlivých písních dokazuje, že je schopna působit uvěřitelně v hip hopu, gospelu, taneční hudbě či country, nové ípíčko "The End Of Everything" se drží při zemi a je textově i hudebně soudržným celkem.
Osmička písní přináší melancholickou náladu a intimní aranže, které si často vystačí jen s několika akustickými nástroji. Míchá se tu folk s troškou country či gospelu, nosným nástrojem je většinou klavír. Těžko skladby označit zprofanovaným termínem
balada, prostě se jedná o písně v pomalém tempu se silnou atmosférou. Ať už se jedná o loňskou skladbu "July", která se stala malým hitem na streamovacích platformách, nebo i názvem skvostnou "I Got So High That I Saw Jesus", dokážou vás i přes svou aranžérskou střídmost bez problémů zcela pohltit.
Specialitkou je duet s Antem Clemonsem "Wonder Years", který je de facto coververzí slavné písně "With A Little Help From My Friends" původně od
The Beatles. Ale nejen textově, i melodicky byste ji v písničce jen těžce dohledali. A proč ta změna názvu? Skladba v podání
Joea Cockera byla totiž znělkou seriálu "Wonder Years", který běžel i v Česku pod titulem "Báječná léta".
Noah Cyrus na "The End Of Everything" dokázala, že zraje jako víno, i když ho za oceánem ještě ani nemůže pít, protože jí je teprve dvacet let. Její druhá
malá deska není jen prostou sbírkou písní, ale uceleným souborem skladeb s jasnou vizí, tématem a hudební složkou. S počtem hitů se sice se svou starší sestrou rozhodně měřit nemůže, po své hudební cestě ale kráčí neochvějně a nebojácně.