NeFestival Colours Of Ostrava bohužel naplnil význam svého jména

19.07.2020 17:49 - Jan Trávníček | foto: Colours Of Ostrava

Takový průšvih jsme tady dlouho neměli. V Dolní oblasti Vítkovic se sešla bezmála tisícovka lidí, aby si připomněla, proč je touto dobou každý rok tak šťastná. A také aby si všichni zúčastnění tak trochu pomohli navzájem. Bohužel se to povedlo jen z půlky.

Live: NeFestival Colours Of Ostrava 2020

místo: Dolní oblast Vítkovice, Ostrava
datum: 15. - 18. července 2020
vystoupili: Tata Bojs, Voxel, Cirk La Putyka, Ptakustik, Karlsson a další

Asi už to víte: zpráva o zrušení NeFestivalu kvůli snížení kapacity z tisíce lidí na pouhých sto jen pár hodin před startem jeho druhé půlky zaplnila v sobotu odpoledne titulky nejednoho média. Slova o neuvěřitelném amatérismu a zákeřné podpásovce zněla ze strany návštěvníků, organizátorů i vystupujících, blekotající výmluvy o neznalosti situace s odvoláním na bezpečnost zněly zase ze stran Krajské hygienické stanice a ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha.

Koronavirus nelze podceňovat, aktuální číslo 14 miliónů nakažených je alarmující a určitá opatření jsou nutná, výše zmíněná první skupina ale měla problém především s faktem, že takto restriktivní opatření bylo přijato z minuty na minutu a nikdo z postižených se na náhlou změnu situace nemohl dopředu připravit.

Marcel Palovčík, organizující pod hlavičkou ostravského klubu Barrák koncert Davida Kollera, sice ještě stihl areál rozdělit na sektory, a vystoupení nakonec proběhlo, NeFestival nebo nedaleký Valím na Dvoraně už ale tolik štěstí neměly a nejen kvůli avizované vyšší účasti musely hodit ručník do ringu. A s nimi i desítky dalších v celém Moravskoslezském kraji. Kdo z pořadatelů v celé republice si po něčem takovém troufne cokoliv organizovat?

Akce konající se jako drobná pomoc pro všechny, které velké Colours živí a kteří ze dne na den přišli o všechny příjmy, tak nakonec udělá do jejich kapes paradoxně ještě hlubší díru. V případě tak silné značky se ale snad dá do určité míry spoléhat alespoň na sponzory. Byť i řada z nich bude své preference přehodnocovat a ušetřené peníze možná napřesrok vloží jinam. Menší pořadatele to ale může položit úplně.

Že je ale situace s podporou ze strany státu tragická a celý kulturní sektor už půl roku balancuje na hraně přežití, ale čtenáři musicserveru vědí. A ani podzim, k němuž se mnozí upínali, nebude řešením. Řada mezinárodních turné se už odsouvá i z něj a lepší to nebude. Avizovaná pomoc v podobě voucherů místo vstupenek s omezenou dobou platnosti by bylo téma na samostatný článek.

Proto bychom se my, kteří do toho lokálního showbyznysu vidíme trochu více, měli snažit některé věci uvádět na pravou míru a vysvětlovat ostatním, že tady opravdu nejsme v Hollywoodu a že oslava šedesátin Michala Davida natáčená bulvárem není ukazatelem blahobytu zpěváků a zpěvaček v naší zemi. Řada muzikantů, pořadatelů, zvukařů, osvětlovačů, bedňáků, píáristů, divadelních herců a dalších se v penězích opravdu netopí a naopak se musí živit i jinak, aby vůbec měla na složenky. A že teprve poté, co jim v civilním zaměstnání padne pátá odpolední, se místo k televizi vydávají na druhou stranu republiky, aby na pár hodin dělali to, čím žijí. Za cesťák a párek. Proto jsou výkřiky z internetových diskuzí, že "jim to patří a ať jdou radši makat do fabriky nebo na pole", naprosto zcestnou představou lidí, kteří informace nemají, a co je horší, ani po nich neprahnou. Spousta poškozených totiž v těch fabrikách dělá už dávno.

NeFestival tak byl jen malou nadějí pro pár stovek lidí, že by se věci mohly dát na chvíli zase do normálu. Reportovat o něm ale jako o každém jiném festivalu ale tak docela nejde, protože se toho v části areálu, kde běžně hledáme Fresh stage, zase tolik nedělo.

Stánky s pivem, párky, langoši, záviny, sýry a gruzínskými specialitami doplňovala půjčovna vodních dýmek, merchandise a pár míst k sezení. A to bylo v podstatě všechno. Doprovodný program žádný, nepočítáme-li vystoupení členů a členek souboru Cirk La Putyka, kteří se svou akrobatickou show pomalu, ale jistě dotahují na své vzory z Cirque du Soleil. Třeba na Szigetu jsou často k vidění ještě větší spektákly, kdo ale podobnou zkušenost nemá, musel odcházet z jejich spolupráce s Losers Cirque Company nadšený. I kvůli těm, kteří se nebáli využít areál Dolních Vítkovic jako další z rekvizit, po nichž se dá vylézt a na nichž se dají předvádět dechberoucí čísla pro konsternované publikum.

Ještě před nimi ale diváky s improvizovaným doprovodem v podobě cajonisty z jiné kapely rozezpíval svými veselými poselstvími Voxel. Kopřivnický rodák pozval na pódium i svou manželku, postěžoval si, že ho pořádně nikdo nezná (na scéně se přitom pohybuje déle než Pokáč, který mu donedávna psal všechny texty), a aspoň na pár chvil byl svět normální. Navíc odprezentoval i novou píseň o tom, jaké to je, když jste se svým partnerem několik týdnů zavření doma. Je skvělá a oficiálně by měla být venku do dvou týdnů.

Hlavní hvězda v podobě Tata Bojs už tak euforický večer rozjasnila ještě více. Pánové hrají na Colours velmi rádi a vzhledem k okolnostem si teprve svůj druhý koncert po karanténě užívali o to víc. Mohli by sice ze setlistu vyhodit skladbu "Kamarádky" (v níž Mardoša popletl text) a "S ní", což jsou nejslabší kousky jejich poslední desky "A/B". To se snad podaří, jakmile vydají novou studiovku, z níž už zahráli singl "Zvony". Ten je dle jejich slov dokonce tak nový, že k němu ještě nestihli vytvořit ani projekci. Faktem ale je, že jej neoficiálně hráli už na prosincovém koncertě v Brně, tak to s tou novotou asi nebude až tak žhavé. "Pěšáci" rokenrolu i jejich ovečky se dočkali i "Opakování", a tak mohli odcházet domů zase o něco "Štastnější".

Druhý festivalový den byl o poznání chudší. Na pódiu vystoupili Ptakustik a Karlsson, paradoxně ale návštěvníky ze sedaček zvedl až záznam půlhodinového streamu z domovů členů Dubioza Kolektiv, kteří své vystoupení kvůli zpřísnění opatření museli na poslední chvíli zrušit. Pohled na pár desítek návštěvníků, kteří tancují na záznam koncertu a dokonce tleskají kapele, která je ani nevidí, měl určitý nádech podivnosti, nic lepšího ale v areálu v tu chvíli dělat nešlo. Do večerních hodin pak mixem největších hitů hvězd, které na festivalu už vystupovaly, dovedl DJ Dr. Zeppelin a spíše rušivý doprovodný saxofonista Radim Nowak. Za jejich zády se přitom zobrazovaly fotografie z vystoupení daných umělců na ostravské hudební přehlídce.

Férově je třeba říct, že druhý den to byla programově dost bída a vlastně na něm kromě příjemných Karlsson není moc co chválit, zato ale pořadatelé tak docela nemůžou a jistě jsou si toho sami vědomi. I těch návštěvníků přišlo o poznání méně. Zlepšit náladu měli v dalších dnech minus123minut, Kapitán Demo, N.O.H.A. nebo program diskuzního fóra Meltingpot, na ten už ale z výše zmíněných důvodů nedošlo a něco málo se jen streamovalo přes sociální sítě.

NeFestival byl mimo jiné poděkováním těm nejvěrnějším fanouškům, na jeho program a průběh proto nelze mít stejná měřítka jako na jeho většího sourozence. Uskromnit se museli organizátoři, kapely i návštěvníci. On sám by v podobné podobě mohl za normálních časů klidně probíhat třeba v srpnu jako jakási afterparty po velkých Colours. Nejen místní by ho v podobné podobě mohli ocenit. Je ale nesmírná škoda, že jeho zaříznutí v půlce dává všem těm pozitivům, která přinesl, tak hořkou pachuť.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY