Hvězdy Óčka tentokrát oslavují "Stromy"

23.06.2020 17:37 - Hana Bukáčková | foto: Archiv Óčka

Hudební televize Óčko vydává po kouscích "Ty jsi jako já" (2009, autor: Michal Hrůza) a "Společný svět" (2016, autor: Generace O) již třetí allstars song. Tentokrát za ním autorsky stojí havířovská kapela Nebe. Píseň "Stromy" se opírá o hojně diskutované téma poslední doby - vztah k přírodě jako k základnímu prostředí, odkud vychází člověk sám i hudba, kterou vytváří. Pěvecky ji podpořila celá plejáda tuzemských hvězd: Petr Janda, Petra Janů, Kuba Ryba, Pavel Callta, Voxel, Sebastian, Pepa Bolan, Pekař, Vojta D, Jakub Děkan, Martin Harich, Milan Peroutka, Anna Julie Slováčková nebo herec Marek Lambora.

"Text se měl zaobírat něčím, co je spojené s přírodou, a já mám pocit, že v našem kraji, v podhůří Beskyd, je vztah mezi lidmi a přírodou neskutečně silný," vysvětluje autor textu Petr Harazin a pokračuje: "Ještě jsme nikdy v životě neměli tolik práce na jedné skladbě. Smekáme před producentem Lukášem Chromkem, protože ta píseň má opravdu skvělý sound."

"Nápad vytvořit další ÓČKO ALLSTARS song vznikl proto, že si uvědomujeme, jak moc se pod vlivem moderních technologií, sociálních sítí, médií i masového zábavního průmyslu vzdalujeme našemu přirozenému prostředí. Přírodě, lesům, stromům, loukám, řekám, … tedy místům, která svými zvuky, rytmy a kouzlem dala vzniknout hudbě jako jednomu z nejvěrnějších přátel, který lidstvo provází celou historií. Příroda je hudba. Šumění stromů, zpěv ptáků, praskání větví, vše vytváří melodii. Jak se k přírodě chováme, tak se chováme sami k sobě. A taková bude i naše hudba," doplňuje Veronika Matysová z marketingu televizní stanice.

Přiznávám, že obecně jsem k podobným hromadným písničkám skeptická. Přijdou mi zpravidla umělé a vykonstruované. "Stromy" ale přirozeně spojily mladou a starou muzikantskou generaci v jednu, což je vlastně i podstata songu - odkaz pro další pokolení. Hlasy hezky souznějí, jen je škoda, že nejsou rozmanitější, výsledek tak mohl být barevnější a košatější. Píseň není špatná, ukazuje Harazinův autorský um, ale v konečném výsledku nepřináší nic světoborného. Zkrátka máte pocit, že už jste ji jednou slyšeli. Část interpretů se navíc opakuje z předchozího počinu Óčka, šanci přitom určitě mohli dostat i jiní.



DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY