Letos je to třicet pět let od založení kultovního Oceánu. Před třiceti roky vyšla legendární "Dávná zem" a před dvěma dekádami Petr Muk odstartoval spolupráci s Michalem Šetkou na sólovce "Jizvy lásky". Před deseti roky pak vyšlo velmi povedené album "V bludišti dnů", bohužel jeho poslední. Letos by oslavil pětapadesátku a 24. května uplyne deset let od jeho tragické smrti. Jako určitá rekapitulace všech těchto výročí slouží kolekce "Sny zůstanou". Snaží se nevynechat žádný důležitý moment, ale možná až zbytečně úzkostlivě dodržuje pravidlo pro zastoupení každého záseku v diskografii tohoto nezaměnitelného zpěváka.

Kompilace vypráví příběh chronologicky, první polovina disku (případně první z dvojice vinylů) se tak věnuje výhradně Oceánu a Shalomu. V případě první skupiny sází na letité klasiky, jako je "Ráchel", "Prázdná ulice" nebo poetická kráska "Naděje", u té druhé pak nevynechává singl "Léto měsíců", "Bon soir mademoiselle Paris (Au revoir...)" z épéčka "Olympictures". Na singl "Ve větru" už nedošlo, aby ve výběru mohlo být alespoň po jednom zástupci z obou desek. Jsou tu tedy kousky "Až jednou" a "Pastýř stínů". Do druhé poloviny nás vpustí "Stín katedrál", který byl již předvojem blížící se Mukovy sólové kariéry.

Nejvíce otazníků nad albem asi způsobí část mapující éru strávenou úzkou spoluprací s Michalem Šetkou. Sice oba byli velcí nadšenci do starých synťáků a libovali si v hledání zvuků, přesto párkrát šlápli vedle a občas sklouzli do zbytečného stereotypu. Mezi tyto okamžiky bohužel patří i minialbum "Oh L'amour" s covery Erasure. "Láska tě spoutá" se tak v pohledu pisatele stává spíše bolestným trnem. V kontrastu by si tak mnohem více prostoru zasloužil Mukův sólový debut, na němž má svůj výrazný podíl zvukový alchymista Ivan Jombík, a například singlovka "Loď ke hvězdám". "Petr Muk" je stále přehlíženým a nedoceněným kompletem a je to škoda.

Titulní "Sny zůstanou" jsou mezikrokem k finální části, tedy k desce "V bludišti dnů", která je s ohledem na její silný odkaz zastoupena dojemně uhrančivou "A stejně tě ztrácím" a závěrečnou baladou "Spolu", která společně s "Tančíš sama" patří k tomu nejsilnějšímu, co Muk na své sólové dráze vydal jako singly. Na zvuku jeho finální nahrávky se podepsal Luděk Fiala. Zpěváka zavedl do drobet jiných vod kytarových vybrnkávaček a temnějších nálad, ty však k jeho nezaměnitelnému hlasu pasovaly naprosto skvěle. Vinylová edice a stream/download navíc obsahují krátký nápěv "Adonai" z muzikálu "Golem", v němž si Petr Muk zahrál roli rabína Löwa (je to mimochodem poslední muzikál s hudbou Karla Svobody). V bookletu pak nechybí časová osa a biografické postřehy Karla Deniše.

"Byl to člověk, který naplno žil tím, co mu přinášela muzika. Měl v sobě oddanost ke svému blízkému okolí, které pro něj znamenalo mnohé," zmiňoval jsem v ohlédnutí za kariérou a za tím, co Petr Muk pro mnohé znamenal. "Sny zůstanou" je střídmá rekapitulace, která se v očích skalních fanoušků dala poskládat na nespočet způsobů. I když v plné míře využívá maximální možnou stopáž stříbrného disku, na vše se nemohlo dostat. Přesto se může stát manuálem k poznání tohoto legendárního zpěváka. Nevynechává nic důležitého a to je prostě dobře.