Stormzyho už z "Heavy Is The Head" hlava tížit nemusí, natočil svůj masterpiece

02.04.2020 08:30 - Jan Trávníček | foto: gettyimages.com

Pražskou koncertní premiéru už má sice za sebou, mluví se o něm ale stále. Pokud nezaúřaduje koronavirus, měli bychom mít možnost vidět ho v létě na slovenské Pohodě, maďarském Szigetu nebo jako jednoho z headlinerů britského Readingu. Stormzy je na roztrhání. A jeho desku "Heavy Is The Head" nelze ignorovat.
9/10

Stormzy - Heavy Is The Head

Skladby: Big Michael, Audacity (feat. Headie One), Crown, Rainfall (feat. Tiana Major9), Rachel's Little Brother, Handsome, Do Better, Don't Forget To Breathe (feat. Yebba) (interlude), One Second (feat. H.E.R.), Pop Boy (feat. Aitch), Own It (feat. Ed Sheeran & Burna Boy), Wiley Flow, Bronze, Superheroes, Lessons, Vossi Bop
Vydáno: 16.12.2019
Celkový čas: 54:03
Vydavatel: Universal
"Když mi Banksy oblékal vestu, měl jsem pocit, že mě testuje Bůh." Tak v "Audacity", jednom z úvodních songů aktuálního alba, zpětně hodnotí přípravy a samotné vystoupení na loňském ročníku Glastonbury sám Stormzy. Není to jen tak. Zatímco všechny headlinery, kteří vloni na nejdůležitějším festivalu planety zahráli, by dokázali vyjmenovat snad jen účastníci a opravdu velcí fanoušci, o tom, že jedním z nich byl právě tento rapper, vědí i ti, které hudba až tolik nebere. Diskutovanějšího vystoupení totiž tehdy nebylo. Symbol Union Jacka na hrudi odkazující na vzrůstající kriminalitu v Londýně byl nepřehlédnutelný. Stejně jako Stormzy.

Co je zač a jak je vůbec možné, že právě on byl už po první desce zařazen do line-upu stejně velkými písmeny jako The Killers, Kylie Minogue nebo The Cure? Historicky druhý nejmladší headliner a vůbec první umělec tmavé pleti, kterému se takové pocty dostalo, nezačínal od nuly. Počátky jeho dnešního úspěchu se totiž datují mnohem hlouběji. Do doby, kdy hip hop z chudinských částí Británie, nazývaný grime, transformoval UK garage a jungle do líbivější podoby a do hitparád začal pronikat poprvé. Dizzee Rascal. Kano. Tinchy Stryder. Wiley. Lady Sovereign. A do určité míry i The Streets či Tinie Tempah. Ti všichni a řada dalších před lety ušlapávali cestičku kombinaci vysokého tempa kolem 140 BPM a nepřístupně znějících synťáků, po které dnes kromě Stormzyho kráčí třeba i AJ Tracey, Novelist nebo Skepta, jehož čtvrtá deska "Konichiwa" obdržela prestižní Mercury Prize v roce 2016 a byla dalším důležitým milníkem žánru jako takového.

Když tedy Stormzy o rok později vydal svůj debut "Gang Sings & Prayer", vystřelil ke hvězdám skoro automaticky. Jeho pojetí grimeu je ale krapet odlišné a novinka "Heavy Is The Head" to jednoznačně podtrhuje. Mezi ryze žánrové singly jako "Vossi Bop" se nebojí vplést i mainstreamově úspěšnější styly a umělce. R&B zpěvačka H.E.R. si svým medovým hlasem ukradla píseň "One Second", vybrnkávanou na akustickou kytaru, pro sebe. V soulové baladě "Do Better", jedné z nejpříjemnějších skladeb novinky, si dokonce zazpívá i sám Michael Ebenazer Kwadjo Omari Owuo Jr., jak se autor alba jmenuje vlastním jménem. Můj osobní favorit "Lessons", v němž se vrací ke své bývalé přítelkyni Mama Jama, se zase nebojí gospelového sboru. Singl "Crown" už popový refrén ani nemaskuje a Stormzy se v něm zpovídá z toho, jak ho současná pozice tíží a že být na vrcholu není žádná sranda.

Vzhledem ke kořenům grimeu je paradoxní, ale svým způsobem i logické, že komerčně největší úspěch zaznamenal kousek "Own It", v němž taktéž kromě strmě rostoucího Burna Boye úřaduje globální superstar a prý i Stormzyho velký kamarád Ed Sheeran. Nikoho už nezajímá, co by tomu řekli žánroví pionýři. S takovým tandemem v zádech už nelze dělat nic jiného než sbírat ceny. Což je ostatně přesně to, co rapper na Brit Awards dělal. V roce 2018 si odnesl sošku za album roku, o dva roky později na to navázal oceněním za nejlepšího mužského interpreta.

Za jeho současným úspěchem ale nestojí jen líbivé refrény a trendy jména v pozadí. Šestadvacetiletý hudebník se totiž snaží, aby měl i co říct. Známé jsou jeho kritické komentáře vůči Therese May a Borisu Johnsonovi, jejichž dopad byl větší než nevhodné urážky homosexuálů z puberty, za které se musel dodatečně omlouvat. Grime totiž, na rozdíl od rapu, nestojí tolik na osobě performera, ale zaměřuje se spíše na agresivní tanec a dění na párty, neboť právě toto jeho zvuk podporuje. A taky už má za sebou i první krizi a ústup ze scény, neboť předchozí generace rapperů rovněž začala cílit na mainstream a vybouchlo jim to do obličeje.

Jedním z nich byl i Wiley, který je dnes považován za otce zakladatele a kterému Stormzy na "Heavy Is The Head" věnoval track "Wiley Flow". Ten je, společně se "Still Disappointed", dosud jedinými dvěma odpověďmi na už tři disstracky ze strany Wileyho. A jejich vzájemná roztržka a generační výměna jsou šťavnatými sousty pro fanoušky i pro britská média lačnící po senzacích.

A i když se ani Stormzy nevyhnul chvástání se nad vlastní slávou a prodanými nosiči, umí být i příjemně lidský a skromný. Jako třeba v "Rachel‘s Little Brother". Je taky hudebně hravý, jak dokazuje vytříbeným flow zdobená "Rainfall", v níž vysamploval kousek "Shackless (Praise You)" od amerického gospelového dua Mary Mary. Cizí mu pochopitelně nejsou ani otázky rasismu, k nimž se vyjadřuje v "Superheroes".

Je úsměvné, že o zmiňovaném vystoupení na Glastonbury si sám umělec myslel, že ho zkazil. Kvůli nefungujícímu in-ear odposlechu se na stagei neslyšel a dle svých vlastních slov po skončení svého setu hodinu plakal. Měl za to, že nejdůležitější moment ve svém životě, který byl tak symbolický pro celou kulturu, z níž vzešel, se mu kvůli technické chybě nepovedl. Stačilo ale pár hodin a po celém světě začaly vycházet články, které koncert vychvalovaly do nebes a stavěly Stormzyho na piedestal.

Album "Heavy Is The Head" teď sice ještě není vidět tolik jako jeho autor, už teď je ale jasné, že je to jedna z nejdůležitějších nahrávek minimálně loňského, ale vzhledem k prosincovému datu vydání vlastně i letošního roku.

Není náhoda, že se Stormzyho skladba objevila na soundtracku k videohře "FIFA 18". Že několik textů o něm publikoval Honza Vedral na Aktuálně.cz. Nebo že mu titulní článek věnoval náš sesterský časopis Full Moon. Jeho portrét najdete i v britské Národní galerii. Grime i Stormzy už totiž definitivně překročili řeku a z undergroundu se stali mainstreamem. Jak dlouho tam asi vydrží?


NÁZORY

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY