Neuplynul ještě ani rok a půl a už tu máme další desku od Eminema, opět vydanou bez jakéhokoliv marketingu v době, kdy ji čekal málokdo, a už počtvrté za sebou automaticky mířící na první místo americké albové hitparády. Čísla ale nejsou všechno. Marshallu Mathersovi totiž na novince škodí hlavně její uspěchanost.
Paul Rosenberg měl pravdu, když v jednom skitu na Eminemově minulé řadovce
"Kamikaze" varoval, aby nedělal desku, která je reakcí na kritiky předchozího alba
"Revival", protože se na tom zacyklí a je to boj, který nemůže vyhrát. Rapper neposlechl a částečně na to dojel. Hned v úvodní "Premonition - Intro" už totiž zase bojuje proti všem recenzentům světa a štve ho, že ho všichni nevelebí už proto, že je ve hře a na špici tak dlouho.
"I'm watching my pupils get cornier (Uh)
But I'm contemplating yelling 'Bombs away' on the game
Like I'm outside of an Ariana Grande concert waiting
Here comes Saddam Hussein, Ayatollah Khomeini
Where's Osama been? I been laden lately" ("Unacommoditating")
Ne že by se
Eminem pletl, když říká, že na něj nejsou uplatňovány stejné metriky jako na mladé rappery. Je totiž ve stejné pozici jako většina dlouholetých globálních superstar. Vemte si třeba
Madonnu. Té novou desku taky strhá kdekdo už jen proto, že
"je to prostě Madonna a jsme od ní zvyklí na třicet let staré hity, které už stejně nepřekoná". Zatímco jakákoliv nová popová zpěvačka s první deskou bude vynášená do nebes, byť je sebeblbější. Nostalgie je zkrátka potvora a při hodnocení nových alb
starých jmen férovosti zrovna nenapomáhá. Dá se samozřejmě argumentovat tím, že zavedený umělec má více zkušeností a prostředků k tomu, aby natočil lepší počin než posledně, ale jestli hudební recenze čtete už nějaký ten pátek, asi víte, že to takto úplně nefunguje.
"I'll get to doing what a leaky faucet do
But I ain't talkin' drip when I say that I'll get the drop on you
Singin' fuck all of you in Autotune
I am too volatile and too grizzly to bear" ("You Gon' Learn")
Eminemův problém ale není v tom, že ho (někteří) hudební publicisté nemají rádi tak, jak by chtěl. Jeho problém je v tom, že až příliš mnoho času tráví u internetu čtením o sobě. A všechno, co se dočte a co není dle jeho představ, v něm pak klíčí jako rakovina. Je obětí dnešní doby. Člověkem, který se na věci dívá s odstupem stále vzácněji a přestává se umět sám sobě zasmát.
Dříve jeho protivníky byli
Moby,
Britney Spears, exmanželka Kim, vlastní rodiče nebo ostatní rappeři, na jeho posledních albech jsou to hlavně média, Donald Trump, prášky,
Machine Gun Kelly a lehké holky.
"How do you do? Ladies and gentlemen
My name is Alfred Hitchcock and this is 'Music To Be Murdered By'
It is mood music in a jugular vein
So why don't you relax? Lean back and enjoy yourself
Until the coroner comes" ("Alfred (Intro)")
V jedné věci tak mají jeho kritici pravdu. Ačkoliv je Eminem lyricky stále brilantní, dostává se do situace, kdy už nemá moc co říct. A kolekce, kterou orámovaly proslovy Alfreda Hitchcocka a jejíž cover z díla tohoto režiséra vychází, to potvrzuje.
"Bitch, I'm a player, I'm too motherfuckin' stingy for Cher
Won't even lend you an ear, ain't even pretending to care
But I tell a bitch I'll marry her if she'll bury her
Face on my genital area, the original Richard Ramirez
Christian Rivera, 'cause my lyrics never sit well
So they wanna give me the chair" ("Godzilla")
Těch skladeb, ke kterým by se posluchač chtěl vracet opakovaně, bohužel tolik není. Asi nejzábavnějším kouskem nového alba je "Those Kinda Nights" s Edem Sheeranem, v němž oba popisují, jak to vypadá, když jdou večer do baru a za holkama.
"Guess show time is over no suicide note
Just a note for target distance
But if you'd like to know the reason why I did this
You'll never find a motive, truth is I have no idea
I am just as stumped, no signs of mental illness
Just tryin' to show ya the reason why we're so fucked
'Cause by the time it's over, won't make the slightest difference
(Hello darkness, my old friend)" ("Darkness")
Silný je i singl "Darkness", v němž rapper vychází z refrénu hitu "The Sound of Silence" Simona & Garfunkela. Pojednává v něm o depresích, sebevraždě a masovém střílení, ke kterému v Americe dochází stále častěji. Záznamy z místa dění a zprávy v televizi dodávají skladbě na naléhavosti.
"Neměl žádné známky duševních poruch. Jen chtěl ukázat, jak jsme všichni v prdeli." Z toho mrazí.
"Okay, so while Macklemore was keeping his room nice and neat (Yeah)
I was getting my ass beat twice a week (What?)
Looking for a place for the night where I could sleep
Flippin' sofa cushions over just tryin' to see" ("Leaving Heaven")
Zmínku si zaslouží i "Stepdad", v níž malý Marshall sní o tom, že svému náhradnímu otci píchne stejnou injekci, jakou on uspal jeho psa, a pohřbí ho hned vedle. Hodně lidí se ztotožní i se skladbou "Never Love Again", což je v podstatě lovesong ve stylu "With Or Without You".
"I'm a sight to see, but you can see from the ring I'm wearing
Me and this game, we got married already
Had the prenup ready, fuck, all that's ever seen her belly
She barely was three months pregnant
Bitch had to give me a baby, we named it Machine Gun Kelly" ("Yah Yah")
Nejvíce se ale samozřejmě mluví o tracku a druhém singlu "Godzilla", a to nejen proto, že se jedná o jednu z posledních věcí, na kterých se podílel zesnulý rapper
Juice Wrld, ale také proto, že v něm Eminem překonal sám sebe, a v Guinessově knize rekordů teď budou muset přepsat jeho zářez s "Rap God" právě na tuto skladbu. Sedmačtyřicetiletý umělec totiž svůj rap ještě zrychlil a dosavadní rekord čítající 10,3 slabik za sekundu posunul na 10,65. Úctyhodný výkon!
"She 'bout to give up the dug out (Yeah)
I should just live in a nut house
Right now, I live in an igloo (Yeah)
And I'm not chillin' the fuck out
Treat you like a stepparent, does to a stepchild with red hair and
Plus I get dough like Ed Sheeran, so call me the ginger bread man" ("Marsh")
Čestnou zmínku si zaslouží ještě odkaz na starší kousek "Arose" v jinak táhnoucí se "No Regrets", jako obvykle skvělá
Skylar Grey v "Leaving Heaven" a předposlední song "I Will", v jehož textu vysvětluje koncept té vraždy a společně s outrem dává smysl, proč tady ten Hitchcock vůbec je. Tím ale více méně končíme.
"It's above and beyond us
Cuffing, I'm shoving the girl I love inside of an oven
If I catch you sucking another dick
You better unsuck it, you snuck in the crib and tried to jump under the covers again" ("Lock It Up")
Nelze s jistotou říct, že by veleúspěšný titán na své jedenácté studiovce už neměl komerčně o čem rapovat. Jejím velkým problémem totiž navíc je, že vyšla tak brzy po té předchozí. Kdo sleduje vynikající českou facebookovou stránku eminemworld.cz, měl informace o tom, že se něco chystá, už tak od půlky loňského roku, kdy se začaly objevovat první tweety. Ono překvapivé vydání nového alba tak bylo překvapením vážně jen pro ty, kteří rappera běžně vůbec nesledují. Vždyť původně všechno směřovalo k tomu, že album půjde ven už někdy na přelomu listopadu a prosince.
"Misplacin' my anger enough to give Earl and Tyler, The Creator the brunt
Shoulda never made a response to the disdain for the fake ones
Them traitorous punks, 'cause snakes are just cunts
They can get fucked with eight hundred motherfuckin' vibrators at once
And for any of those who may have come close to about dyin'
And can't listen to 'Arose' without cryin'
For those who feel low like you're 'bout spiralin'
But this is only for those that I'm inspirin'
Weapon never unholstered without firin'" ("Farewell")
Za tak krátké časové období tudíž detroitský rodák neměl možnost jednak něco pořádně zažít, jednak si se vším tak vyhrát a vyšperkovat to takřka k dokonalosti, jak je u něj zvykem a jako se mu to povedlo například u
"The Marshall Mathers LP2", kterou dělal tři roky. Na novince proto najdeme spoustu nápaditých obratů a lyrických hříček, které konkurenci zašlapávají do země, jen jich je bohužel o vagón méně, než tomu bylo v uplynulé dekádě. Chybějí taky pořádné refrény - všimněte si, že řada skladeb je vůbec nemá. A to všechno se samozřejmě musí promítnout v hodnocení.
"Music To Be Murdered By" rozhodně není špatné dílo. To ani náhodou. Ve srovnání s tím, co v rapu běžně vychází a čemu se na musicserveru ani nevěnujeme, je
Eminem pořád v čele a patří mezi ty nejlepší. Pokud je ale máme srovnat s jeho vlastními počiny, už z toho tak dobře nevychází. Doufejme tedy, že příští album vyjde až za pár let a bude přesně tak vypiplané a s celou zásobou nápadů a témat, jak to od něj máme rádi.