Začínající hudební vydavatelství Media Atack, které se chce věnovat nadějným skupinám, vydalo 6. března první emisi desek: maxi singly kapelám Matahari, Boomerang a Vertigo. Přinášíme vám recenzi dalšího z nich, "Na zdraví" od Boomerang.
Od března 2003 začalo vydavatelství
Media Atack pracovat na projektu, jehož smyslem je vydávat maxisingly nadějným hudebním skupinám, které nemají jinak možnost, jak se výrazněji prezentovat (článek
zde). MusicServer.cz vás bude průběžně o těchto deskách informovat.
© facebook interpreta Skupina
Boomerang vznikla ke konci roku 2000 v Ostrově na popud zpěváka, kytaristy, skladatele a textaře Richarda Bílka. Doposud se Západočeši prezentovali dvěma demosnímky (druhý "Každej jsme jinej" s nimi pokřtili
Chinaski při společném koncertě) a více či méně úspěšnými koncerty především po severních a západních Čechách. Teď si jich všimli i v Praze, díky čemuž se můžeme zaposlouchat do maxisinglu "Na zdraví", který Boomerangu vydává
Media Atack.
Pojmenovat se po bájné australské zbrani je věc ošemetná, protože kdekoho (a mne také) v mžiku napadne asociace o vracející se popmusic, kterou slýcháváme pořád dokola. U
Boomerang tomu není jinak, neboť oni sami se považují za spřízněnce pop-rocku, jak jej známe v podání
No Name,
Chinaski nebo
Kryštof. Zmíněnou kategorii v několika ohledech překračují, v jiném zase nedosahují ani průměrných hodnot. Jednoznačným pozitivem singlu "Na zdraví" jsou hudební aranže, které zabrouzdáním k jazzu či funky a používáním decentní elektroniky předčí barevností např. kytarové
No Name. Vesměs tradiční průměr představují melodie a texty, jež oboje příjemně navnadí, poodhalí roušku nápadu, ale vždy jim něco málo chybí ke skutečné památnosti. Nejslabší je, bohužel, zpěv, protože v pop-rocku více než jinde záleží na charismatu a toho se Richardovi Bílkovi nedostává v míře potřebné - máte většinou pocit, že zpívá teenager, který právě domutoval a stále se s hlasivkami trochu pere...
Z těch čtyř skladeb, jež na singlu "Na zdraví" najdeme, je opravdu dobrá pouze první, stejnojmenná písnička, zbylé tři trpí nemocí zvanou "pět minut a dost". To znamená, že je posloucháte, docela se vám líbí, ale rozhodně se nevryjí do paměti. To je dobře i špatně, záleží na vkusu posluchače. Celkově si
Boomerang zaslouží mírně nadprůměrné ohodnocení.