Stejně jako v případě minulé desky "Shadowmaker" jsme si i tentokrát museli na novinku finské formace Apocalyptica počkat dlouhých pět let. Tím ale všechny podobnosti s předchůdcem končí. Kvartet se totiž rozhodl vrátit ke kořenům a nahrát ryze instrumentální dílo.
8/10
Apocalyptica - Cell-O
Vydáno: 10.1.2020
Celkový čas: 53:40
Skladby: Ashes Of The Modern World, Cell-0, Rise, En Route To Mayhem, Call My Name, Fire & Ice, Scream For The Silent, Catharsis, Beyond The Stars
Vydavatel: Mystic Production
Rozhodnutí nahrát znovu dílo bez podpory zpěváků padlo v průběhu turné ke dvacátému výročí debutu "Plays Metallica by Four Cellos", které se pro velký úspěch protáhlo na několik let. Úspěch u fanoušků vytvořil impuls, a již během šňůry započala práce na novém materiálu, na kterém se tentokrát podílelo pouze trio cellistů Eicca Toppinen, Perttu Kivilaakso a Paavo Lötjönen společně s bubeníkem Mikkem Sirénem. Pouze v písni "Fire & Ice" si na dudy zanotoval folkový hudebník a nyní již plnohodnotný člen
Nightwish Troy Donockley.
Novinku "Cell-O" pojala kapela lehce konceptuálně. Ústředním tématem desky je jakási
Boží částice, která je uvnitř každého z nás. Finové to vysvětlují tak, že tvoří naše jádro, naši podstatu, aniž o tom víme. Téma je v případě
Apocalypticy samozřejmě rozvíjeno ryze instrumentálně.
Nejvýbušnější a nejatmosféričtější kus přichází hned zkraje nahrávky. Singl "Ashes Of The Modern World" je esencí moderní tváře kapely. Je skvělým dokladem toho, kam se Finové za dvacet let instrumentálně a skladatelsky posunuli. Nepotřebují už berličku v podobě slavných metalových hitů, neboť dobrou skladbu si pro svá cella umějí napsat sami. Práce se strukturou kompozice a její gradací je na novince "Cell-O" skutečně mistrovská.
S titulní desetiminutovkou se noříme hlouběji do temnoty, ze které prosvítá pouze krásná cellová linka jako plamínek naděje. Ten rozdmýchává i baladická perla "Rise" s něžně zpracovanou ústřední, téměř filmovou melodií.
Mezi skvosty patří i již zmíněná "Fire & Ice" s hostujícím Donockleym, který jí dodal folkovější nádech. Jinak jde ale o říznou pecku s plnohodnotným metalovým groovem.
Apocalyptice se nový počin povedl po všech stránkách. Zdobí ho jednoduchý, ale zcela výstižný přebal, hudební náplň potěší devíti silnými autorskými skladbami a obdiv zaslouží i dobrá produkce bez péče producenta. Kvartet se vrátil ke svým kořenům, k tomu, co ho dělalo jedinečným. Patrně to je velice důležitý krok pro budoucnost téhle neobvyklé formace.