Voxel začal novou éru. Nanovo a pěkně od podlahy

11.12.2019 08:13 - Hana Bukáčková | foto: Marie Trávníčková

V posledním roce došlo u Václava Lebedy alias Voxela k hudebnímu obratu o sto osmdesát stupňů. Po dvou sólových albech, se kterými moc velkou díru do světa neudělal, vyměnil kytaru a looper za mandolínu, dal dohromady kapelu, se kterou vystupuje jako Voxel & Spol. a se kterou vydal album "Nanovo".
7/10

Voxel & Spol. - Nanovo

Skladby: NANANA, Milion výmluv, Dublin (Intermezzo), Na co se ptáš?, Ať se plní sál, Josefe, Kdy když ne teď?, V jedné zemi, Kámen a kříž (feat. Čechomor), O to tu de, Pro eM.
Vydáno: 15.11.2019
Celkový čas: 33:00
Vydavatel: Warner Music
Nová deska trefně popisuje hudební přerod sólového interpreta v lídra skupiny. "Kdy když ne teď?" by se měl Voxel změnit? Podle mě to načasoval správně. Proč dále omílat omílané? Nový zdroj energie a inspirace našel v kapele. A tento nový post Vaškovi náramně sluší. Jako by se tím sám otevřel. Není potřeba vrstvení jednotlivých zvuků a popěvků na looperu, když všechno můžou zahrát všichni najednou a společně. Jeho hlas, který je jako zrozený pro lidovky, ke skupinovému pění přímo vybízel. A skvěle vynikne i na albu "Nanovo".

Touto řadovkou Lebeda začal novou éru nejen po hudební stránce, ale i po té textařské. První vlastní verše představil už v písni "Těhotná", která na nahrávce nakonec z koncepčních důvodů není. Je vidět, že se snaží, i když má stále co dělat, aby se dostal na úroveň Pokáče, svého původního dvorního autora. Ten mu asistoval pouze při "Ať se plní sál", která vznikla v době, kdy Voxel objížděl kluby s cimbálovkou.

Na desce je i první spolupráce s jinou skupinou, toto spojení se ale dalo očekávat - pozvání do studia přijali Čechomor. Už jen vyslovení tohoto jména je příslibem, že to bude fungovat. A taky že funguje.

Skoro ve třetině položek tracklistu si písničkář pomáhá popěvky nanana či najnajnaj. Má to být motivace, aby se fanoušci na koncertě pak přidali ke společnému pění, nebo jen nemohl najít ta správná slova? Berme to jako odrazový můstek k překonání příštích slok, ehm, skoků.

A stále ještě není všem těm poprvé konec. Voxel tentokrát vybíral prostředky na natáčení i přes Startovač. Na první pokus se mu podařilo vybrat požehnanou částku. Z ní financoval jak album, tak klipy.

Na desce se objevuje ještě jedna rarita - píseň "Josefe" vznikla díky rádiovému pořadu, během kterého měl Lebeda na slova a žánr určené posluchači složit song. Výsledek je takovým odlehčením a zpestřením celé kolekce.

Co ale není poprvé, je muzika. Máte pocit, že už jste ji někde slyšeli. Voxel se nejspíš zhlédl v Jelenovi či anglických vzorech Mumford & Sons, kteří rovněž otestovali, že posluchači slyší i na obyčejnou hudbu postavenou na folkových kořenech a radosti z hraní. Snad Vašek v tomto vzorci chybu neudělá.

Píseň "Kdy když ne teď?" na mě působí svojí atmosférou a sborovým zpěvem skoro až vánočním dojmem (možná je to ale jen tím prosincem). V podobném duchu je i "V jedné zemi", dokonale popisující českou náturu na vše si stále stěžovat. "Lidé křičí, jak je všechno.... kolem ničí"? Na první poslech prvoplánové, ale nakonec z toho Lebeda vtipně vybruslí. Připomíná mi tu tvorbu Tomáše Kluse nebo Xindla X.

Vašek nezapomněl ani na lásku, svoji ženu, které se omlouvá v kouscích "Milion výmluv", "Na co se ptáš?" či v závěrečné klavírní "Pro eM.". "Dublin" je dobrá, ale krátká, navíc beze slov, a tak mně do konceptu desky nezapadá, I když Voxelovi tento zvuk taky sluší, celek podle mě zbytečně seká.

Z desky mám pozitivní dojem, což je pro mě základ. Je upřímná, přirozená, veselá, jednoduchá, tedy i čitelná, roztančená, zkrátka vystihuje Voxela přesně tak, jak má. Na závěr použiji pár veršů z předposlední "O to tu de", která aktuální zpěvákovo bytí poměrně dobře vystihuje. "O nic tu nejde, o to tu jde…" Však ano, o tom to je. Za zkoušku člověk nic nedá. Voxel si to zkusil a já myslím, že obstál. Dobrý voják se nenarodí hned, výcvikem a postupnou prací v týmu, v jednom pluku, kde bude mít slovo jako velitel, je na dobré cestě k vítěznému tažení. "… fanfáry já nečekám, spíš čekám, kdy dojde mi dech…" Albem "Nanovo" mu dech rozhodně nedošel, spíš se znovu nadechl. Nyní nezbývá než popřát: "Ať se plní sál!"


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY