Nejen na sever a na jih, ale i na východ a západ USA se na své nové desce vydala písničkářka Tori Amos v podobě své "dvojnice" Scarlet. Splétá na ní své typické popové melodie s kousavými a těžko uchopitelnými texty. "Scarlet's Walk" svým klidem a něhou potěší především milovníky jejích prvních dvou alb.
6/10
Tori Amos - Scarlet's Walk
Skladby: Amber Waves, A Sorta Fairytale, Wednesday, Strange, Carbon, Crazy, Ampum Prayer, Don't Make Me Come To Vegas, Sweet Sangria, Your Cloud, Pancake, I Can't See New York, Mrs. Jesus, Taxi Ride, Another Girl's Paradise, Scarlet's Walk, Virginia, Gold Dust
Celkový čas: 74:07
Světlé letní šaty pokryté barevnými vzory a pohled, který láká k následování. Nad dlouhými rusými vlasy letí bouřkové mraky a za botami na podpatku ubíhá v dál prašná silnice. Myra Ellen Amos se vydává na cesty křižující Ameriku od západu na východ. Tedy pardon. Na pouť míří její alterego Scarlet, Tori čekají dlouhé, více než sedmdesátiminutové, hudební toulky. A zabloudila na nich zpátky na začátek své tvorby. Vrátila se k prvním dvěma deskám oplývajícím lahodným popem i sžíravými texty - "Little Earthquakes" a "Under The Pink". Pokud by vás její začátky a průřez tvorbou zajímaly, najdete vše v recenzi předposledního alba "Strange Little Girls".
I pro ni však platí, že dvakrát do stejné řeky nevstoupíš. Naplnit tolik času dostatečně kvalitní hudbou jde jen stěží. Americká písničkářka se bude muset naučit, že ne každé album to snese tak jako výjimečná trojka "Boys For Pele" (1995). Klíčem je členitost a rozmanitost a právě v nich
Tori Amos propadla. Osmnáctku momentek, fiktovní americkou "roadmusic", tvoří vesměs klidné, vlažné skladby s typickými fragmentoidními texty. Takřka nerozšifrovatelné vzkazy a příběhy dávají dohromady neslanou a nemastnou hmotu. Jemné tóny piana, něžný tlukot perkusí a bubnů, temnější hlas baskytary a bolavý vokál jsou krásné i monotónní zároveň.
Typickým příkladem předchozích vět je například něžný a příjemný song "Your Cloud". Podobně chutná i druhá "A Sorta Fairytale" s chytlavým refrénem. Snad jen jednou dvakrát vás ale něco vytrhne ze sladkého spánku. Určitě je tím vzrušením trojka "Wednesday", hravá, se zpěvem i hudbou, které chvílemi pádí rychlostí splašeného koně a o pár vteřin později už jen tak cupitají v písku. Většina ostatních skladeb mě ale dokázala bez problémů uspat.
Tori na desce využívá služeb starých známých jmen. Paličky v rukách třímá osvědčený Matt Chamberlain a baskytaru obsluhuje Jon Evans, pokud zmíníme ty nejvýznamnější pomocníky. Rekapitulace - Tori si ukousla příliš velké a sladké sousto, než aby ho zvládla celé sníst. Ale její hudební hody přesto vždy stojí za pozornost.
-
Nuda? Nesmysl! (Eda Spáčil, 03.04.2003 18:37) Reagovat
Rozhodně nesdílím názor autora, novinka není ani náhodou nudná, byť už Tori "nezuří" jako na deskách předchozích. Jednotlivé skladby jsou silné, chce to věnovat prvním poslechům trošku úsilí. I po více jak čtvrt roce (proč vyšla recenze až teď?) poslechu mě Scarlet´s Walk hodně baví a řadím ji mezi to nejlepší od Tori Amos.
-
Moj nazor je asi takyto... (Katka, 09.08.2003 20:44) Reagovat
Na CD Scarlet´s Walk mam nazor asi takyto.Je to jeden z jej najlepsich albumov.Poznam Torinu tvorbu od zaciatkov a aj ked si myslim,ze jej najlepsi album je "cierny",kde najviac vynikne jej mystickost,sila jej hudby,texty...Scarlets walk je nieco medzi.Su tam typicke skladby Tori ako stange,carbon...Tiez uzasna skladba ktora ma hned zaujala je A sorta fairytale,I can´t see NY,Gold dust atd...Tori sice nie je u nas taka znama ako v zahranici ale myslim,ze prichadzame o velky talent...Pocuvam ju od rana do vecera a stale v jej piesnach nachadzam nieco nove...
ODPORUCAM....JE FAKT UZASNA....!!!!
-
Tak trochu (k212, 11.01.2005 23:16) Reagovat
To je asi tak, že na tomto albu je pár věciček, které jsou variacemi písní z alb předcházejících (ty jsou obvykle vyčnívající viz níže). Ten zbytek je šťára z popu a posmutnělého písničkářství, bohužel s absencí hlubších sdělení. Asi se mi to zdá moc nekomplikované po porci ze Strange Little Girls, možná. Každopádně se jedná o pop a písničkářství stále lehce nadprůměrné, dělá to hlavně výborný klavír, výborné backgroundy, a samozřejmě zpěv. Ztotožňuji se s názorem, že celkově je album příliš zasněné a ospalé (ani jednou jsem ho nedokázala poslouchat od počátku do konce). Oblíbila jsem si hlavně Wednesday (evidentní odkaz ke starším věcem - třeba The Wrong Band z UTP), Strange, Sweet Sangria, Pankake, I Can't See NY a Scarlet's Walk zase jakoby vypadly ze SLG (asociuje to dost podobný zvuk varhan a také trochu temnější sound), zamyšlená Your Clound je něco mezi. No a pak tu jsou tu dvě vypalovačky: Taxi Ride s popovou kytarkou a A Sorta Fairytale s typicky stupidními bicími :-)) (s velmi vtipným videoklipem a Adrienem Brodym k tomu).
-
no...co už (terri, 30.03.2009 15:24) Reagovat
To jsem netušila, že Scarlet's Walk získala v recenzi na musicserveru jen 6/10 =-O. Je to jedno z nejoceňovanějších Toriných alb, a to bez debat. A o to víc mě překvapuje, že její následující album The Beekeeper dostalo 7/10, protože obecně je asi nejméně oceňovaným...