Tangerine Dream přivezli do Prahy hudebně vycizelované, leč poněkud chladné vystoupení

24.10.2019 21:44 - Jiří V. Matýsek | foto: facebook interpreta

Pražský klub Roxy zahájil ve středu oslavy svých narozenin a nemohl udělat lépe. Podařilo se mu totiž přivézt nezpochybnitelnou legendu, uskupení, které pomáhalo vytvářet podobu elektronické hudby, německé Tangerine Dream. Samotný koncert byl podle očekávání dobrý. Největším neduhem se nakonec ukázala být příležitost, při které se konal.

Live: Tangerine Dream

místo: Roxy, Praha
datum: 24. října 2019

Děsivý byl už pohled na guest list, kde byly akreditace pro novináře ukryté až za seznamem hostí zvícím délky čtyř stran. Jen ten samotný by dokázal Roxy celkem slušně zaplnit. Balkón zalígrovaný pro V.I.P., v každém koutě nesmiřitelně se tvářící gorila, a sotva do třetiny sálu nepříliš hustý dav posluchačů, kteří přišli za hudbou a ne se jen ukázat se sklenkou sektu ve společnosti. A to není zas taková nadsázka. Protože těmi, kdo poslouchali, bylo právě těch pár jedinců u pódia. No, poslouchali... spíše se pokoušeli poslouchat, protože hluk od baru (a hlavně z onoho balkónu) hudbu místy, zejména v jejích tišších, ambientnějších pasážích dokonce přehlušoval. A to už se tak často neděje.

Tangerine Dream přijeli do Prahy, nepletu-li se, poprvé. Bohužel jsme tak neměli příležitost je slyšet s Edgarem Froesem, jejich zakládajícím členem, v sestavě. Hudbu stylotvorného uskupení ve středu předvedla trojice pokračovatelů v čele s Thorstenem Queschningem. Vystoupení se v několika traccích dotklo poslední desky "Quantum Gate", mezi které byl rozprostřený materiál starší i novější, poklidnější i ten, který dusal až tanečním rytmem.

Samotné dělení na jednotlivé skladby i tradiční vnímání celého vystoupení coby koncertu se trochu hroutilo. Tohle byl spíše matematicky přesný trip do barevného světa fraktálů, symbolů a obrazů, které světelná baterie kreslila na zavřená oční víčka. Úplnému zasnění bránila kromě bezohledného šumu ze zadních partií klubu také až antiseptická zeď mezi hudebníky a publikem. Emoce nevznikaly na jevišti, ale mohly se zrodit až v myslích posluchačů. Chlad je u tohoto typu hudby pochopitelný - ostatně když se musíte soustředit na ovládání mnoha tlačítek a udělátek, moc prostoru na větší komunikaci s lidmi není. Ale tady se dá o komunikaci mluvit jen obtížně. Odchod z pódia bez jediného slova, návrat na něj na přídavkovou, improvizovanou "Session" rovněž.

Bohužel je to trochu škoda. Takhle to působilo až příliš strojově... Co však koncert rozhodně zdobilo, byla perfektní souhra všech tří muzikantů, která dostala největší prostor právě v přídavku. Jejich příspěvky přirozeně vyrůstaly jeden ze druhého, rozvíjely nakousnuté, budovaly atmosféru. Stranou nesmíme nechat ani zvuk, který byl čitelný, ale v patřičných pasážích také dostatečně hutný.

Atmosféra a publikum tvoří alespoň čtyřicet procent dojmu, kterým koncert působí. A tady bohužel oba elementy působily spíše negativně...



DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Poly Noir - Snil jsem o tom, že natočím album pseudogregoriánských chorálů Sabrina Carpenter dorostla na "Short n' Sweet" v popovou princeznu s názorem Mezzoforte - Doufáme, že po sobě zanecháme pozitivní vibrace Nejhranějším českým hitem se poprvé stal "Plamen" Kateřiny Marie Tiché Bárta, Basiková i Střihavka vystoupí v prosinci v O2 areně ke 30 letům od uvedení muzikálu "Jesus Christ Superstar" v Česku

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Colours Of Ostrava - den třetí, Dolní oblast Vítkovice, Ostrava, 19.7.2024 Colours Of Ostrava - den třetí, Dolní oblast Vítkovice, Ostrava, 19.7.2024 (fotogalerie) Nové desky 8/2022 - od Avril Lavigne přes Scorpions po Tears For Fears Thorsten Quaeschning (Tangerine Dream) - Ještě jsme nesložili všechno, co jsme měli Průkopníci elektroniky Tangerine Dream otevřou narozeniny Roxy Tangerine Dream - Tear Down The Grey Skies