Hned na úvod je třeba zmínit, že sama Carmen Farkašová, jak zní vlastní jméno legendární zpěvačky, se koncertů osobně nezúčastnila. Avizovala to už dlouho dopředu, prý se na vystoupení ráda podívá alespoň ze záznamu. Byla to tedy tak trochu zvláštní oslava - o ní bez ní.

Stejně tak si přiznejme, že účinkování na takovém večeru mohlo být pro zpěváky a zpěvačky trochu danajským darem. Dopředu totiž museli vědět, že budou srovnáváni s původní interpretací Hegerové. S interpretací tak jedinečnou a v každém tónu prožitou, že se s ní soutěžit nedá. Naštěstí však každý z vystupujících přistoupil k vybraným písničkám po svém, a o žádném karaoke nemohla být řeč.

Přesto bylo pro mnohé z interpretů těžké se v doprovodu kapely, v níž nechyběl klavírista Petr Malásek a další spolupracovníci HH, a smyčcového kvarteta zavděčit divákům, kteří mají písně z repertoáru šansoniérky se slovanskou duší dobře naposlouchané. Jako první to se svou dvojicí skladeb naplno zvládla Jitka Molavcová, jedna z hvězd divadla Semafor, kde začínala také Hegerová. Povedlo se jí do svého přednesu vložit patřičnou teatrálnost a emočně se obecenstva dotknout.

Překvapila i méně provařená jména. Třeba muzikálová zpěvačka Katarína Hasprová zaujala srdnatým projevem v songu "Milord" natolik, že diváci začali sami od sebe vytleskávat do rytmu. Dostatek temperamentu předvedla také Dáša Zázvůrková, ke které se na duet "Tak abyste to věděla" z filmu "Kdyby tisíc klarinetů" připojil Patrik Děrgel.

Vyzrálost a osobitý prožitek přinesla na pódium herečka Zuzana Kronerová. Zpívala jeden z největších hitů své kolegyně "Čerešně" a pochlubila se, že tuto písničku má i ona sama v repertoáru přes třicet let. Dokonce si ji s Hegerovou jednou zazpívaly společně.

Rovněž vystoupení Lenky Filipové patřilo k těm povedeným. Její přednes byl velmi niterný, zpěvačka si s sebou vzala kytaru a nijak netlačila na pilu. Uvedla, že písně "Rozdíl" a "Co mi dáš", kterých se zhostila, reflektují to, co život přináší - a to i ten její aktuální.

Velký ohlas měla Hana Zagorová, která velmi citlivě uchopila "Mlýnské kolo v srdci mém". Zavzpomínala i na školní léta, "Černou Jessie" totiž na gymnáziu při bramborové brigádě každý večer zpívala spolužákům. Její manžel Štefan Margita si s Hegerovou dokonce vystřihl virtuální duet, když s jejím hlasem puštěným z reproduktorů zpíval "Mapu lásky". Svůj rozsah předvedl v "Ten zloděj čas", srdceryvné písni, ve které zpěvačka na konci kariéry rekapituluje svou životní cestu.

Své interpretační kvality potvrdila i Lucie Bílá. Dvacetinásobná zlatá slavice se dlouhodobě netají tím, že oslavenkyni velmi obdivuje. Když zpívala "Denim blue", byl v tom kus zranitelnosti, zkušenosti i naléhavosti. Jako poslední zazněla v podání všech vystupujících "Levandulová".

Koncert, během něhož vystoupilo i několik nezpívajících gratulantů vyprávějících vtipné historky, včetně Fera Feniče nebo Václava Kopty, syna textaře Pavla Kopty, byl nakonec příjemnou záležitostí. Nedá se ale nic dělat, hlavní zprávou, kterou zanechal, je ta, že Hana Hegerová patří k umělkyním z kategorie těch nenahraditelných a nenapodobitelných.