Kiss se už zase loučili a možná dokonce definitivně. V rámci svého velkolepého turné nemohli chybět ani v České republice, kde zahráli v rámci minifestivalu Prague Rocks na stadionu Sinobo. Společně s nimi slavili padesáté výročí legendární ZZ Top. Předskakovaly tuzemské rockové legendy BSP.
Live: Kiss
support: ZZ Top, BSP
místo: Sinobo Stadium, Praha
datum: 19. června 2019
setlist ZZ Top:
Got Me Under Pressure , I Thank You , Waitin' for the Bus, Jesus Just Left Chicago, Gimme All Your Lovin', Pearl Necklace , I'm Bad, I'm Nationwide, I Gotsta Get Paid, My Head's in Mississippi, Sixteen Tons, Beer Drinkers & Hell Raisers, Just Got Paid, Sharp Dressed Man, Legs, La Grange, Tush, Jailhouse Rock
setlist Kiss: Detroit Rock City, Shout It Out Loud, Deuce, Say Yeah, I Love It Loud, Heaven's on Fire, War Machine, Lick It Up, Calling Dr. Love, 100,000 Years, Cold Gin, God of Thunder, Psycho Circus, Let Me Go, Rock 'N' Roll, Love Gun, I Was Made for Lovin' You, Black Diamond, Beth, Crazy Crazy Nights, Rock and Roll All Nite
Fotogalerie
© Tomáš Rozkovec / @musicserver.cz
Baláž, Střihavka, Pavlíček, tedy trio respektovaných hudebníků vystupující pod zkratkou
BSP, Prague Rocks otevíralo už před pátou hodinou, což koncert dělalo dostupným jen pro pár vyvolených, kteří se mohli utrhnout z práce. Pozitivum pro ty ostatní tak mohla být skutečnost, že se díky tomu rozptýlil dav fanoušků mířících na Sinobo Stadium a i těsně před koncertem
ZZ Top bylo možné se do areálu dostat bez delšího čekání ve frontách.
SPARK KISS Speciál
Neunikl vám speciál časopisu SPARK věnovaný kapele KISS? Koupit si ho můžete v trafikách nebo si ho můžete objednat zde. Speciál přináší více než 80 stran, na kterých se odehrává příběh kapely, která navždy proměnila tvrdou hudbu. Pouze pro tento speciál byly pořízeny exkluzivní rozhovory s Genem Simmonsem a Paulem Stanleym. Slovo dostávají i další členové včetně Ace Frehleyho. Osobní výpovědi doplňuje rozsáhlý autorský materiál a dva luxusní A2 megapostery.
Přesně na čas v šest hodin odstartovali svůj set legendy jižanského rocku ZZ Top. Slavní vousáči slavili neuvěřitelných padesát let na scéně a kromě toho všichni tři členové (
Billy Gibbons, Dusty Hill a Frank Beard) oslaví nebo již oslavili letos sedmdesáté narozeniny.
© Tomáš Rozkovec / @musicserver.cz
Co od nich vlastně čekat? ZZ Top si vystačili s minimem a kromě ústředního tria nabídla scéna jen velkou plachtu s logem kapely. Žádné efekty, žádná show, jen tři chlápkové, kteří svou hudbu milují, milují Ameriku, blues i rock'n'roll. Nechyběly pro ně typické choreografie a Billy Gibbons pobavil pokuřováním doutníku v průběhu koncertu. Zahráli většinu ze svých nejslavnějších hitů, byť na některé se vzhledem k rozsáhlému repertoáru nedostalo. Zamrzela tak absence třeba "Viva Las Vegas" či "Rough Boy". Naopak zaznělo několik coverů, třeba od klasika country Merleho Travise "Sixteen Tons". Jako závěrečný přídavek pak zahráli klasický Elvisův hit "Jailhouse Rock".
Úderem osmé přišli na řadu ti, jejichž typické maskování jsme mohli spatřit všude po slávistickém stadionu, počínaje malými dětmi, konče zasloužilými rockery šedesátníky.
Kiss se nedá upřít, že svým rock'n'rollem spojují generace milovníků hudby od sedmdesátých let po současnost, a to i přes občasné
hvězdné výstřelky jejich členů, zejména pak Genea Simmonse.
© Tomáš Rozkovec / @musicserver.cz
Koncert začal zostra jedním z největších hitů skupiny "Detroit Rock City" z legendárního alba "Destroyer" a jako naprostý opak komorních ZZ Top. Kdo kapelu zná, asi ví, na co se má připravit. Kiss mají totiž už léta vypilovanou show, kterou jen vzácně upravují a její velkoleposti moc jiných koncertních událostí nedosahuje. V tom jsou Kiss špičky.
Koncertu tak nechyběly mračna konfet, ohně, litry krve, přelet nad zvukařův stan i pohybující se plošiny. A co by to bylo za koncert Kiss bez vyplazování dlouhého jazyka Genea Simmonse, který tak trochu překvapivě přenechával prostor zejména zpěvákovi Paulu Stanleymu a sám notnou část koncertu zůstával spíš v ústraní společně s kytaristou Tommym Thayerem, jenž se v show kapely příliš angažovat nehodlal.
© Tomáš Rozkovec / @musicserver.cz
O krásný a nakonec o jeden z nejpříjemnějších momentů celého rozlučkového koncertu se postaral
Eric Singer, který sedí za bicími
Kiss s pauzami od roku 1991. Kromě slušného bubenického sóla ale potěšil především písní "Beth", na kterou se sám doprovázel na piano. Z jeho výkonu během přídavku skutečně až mrazilo a fanoušci ho právem ocenili mohutným potleskem.
Jinak Kiss vlastně ničím moc nepřekvapili. Ani baskytarou Genea Simmonse během písně "God Of Thunder", která připomínala sekeru, ani výběrem skladeb, kde alespoň potěšila připomínka jejich posledního alba "Sonic Boom" skrze píseň "Say Yeah".
© Tomáš Rozkovec / @musicserver.cz
Kiss hráli s velkým nasazením a pro své fanoušky hodlají na pódiu plivat krev (doslova). Škoda jen, že oběma koncertům uškodil nepříliš dobrý zvuk, patrný zvláště v zadní části hlediště, kdy hudební produkce zněla jak ze starého tranzistoru.
Možná je ale dobře, že už se tato nesmazatelná legenda loučí, ostatně ukázala už vše, čeho je schopná. Kiss vždy toužili šokovat a to už dávno není pravdou. Nicméně i tak bude jejich profesionální, propracovaná a energická show na mapě koncertů chybět. Nezbývá než se Paulu Stanleymu, Geneu Simmonsovi a ostatním, kteří se kdy na zázraku jménem Kiss podíleli, s hlubokou úctou poklonit a poděkovat jim, že dokázali navždy změnit tvář rockové hudby.