Německé crossoverové hvězdy Guano Apes vydaly v únoru 2002 třetí desku "Walking On A Thin Line", kterou přijedou českému publiku na konci března i živě předvést. Nové album je takové, jako byli jeho předchůdci - kvalitativně nevyrovnané, celkově jen mírně nadprůměrné.
6/10
Guano Apes - Walking On A Thin Line
Skladby: You Can't Stop Me, Dick, Kiss The Dawn, Pretty In Scarlet, Diokhan, Quietly, High, Sing That Song, Scratch The Pitch, Plastic Mouth, Storm, Sugar Skin
Celkový čas: 43:26
Vydavatel: BMG
S
Guano Apes jsem vždycky tak nějak bojoval. Jejich desky mě pokaždé překvapily pár peckami, v zápětí jsem byl ale pohlcenou nudnou vlnou. Vezměte si minulou "Don't Give Me Names", na níž se kromě povedených úvodních vypalovaček "Rage" a "Don't Speech" nacházelo hned několik výrazně podprůměrných kousků (namátkou "Too Close To Leave", "Mine All Mine"). S novinkou "Walking On A Thin Line" se to má podobně. Místy je cítit snaha změnit zažitý projev, ozvláštnit vlastní hudbu novými postupy, celkově se ale
Guano Apes ani tentokrát nenapili nápoje invence dostatečně a z desky promlouvá lopotné přešlapování na místě.
To, co jde německému kvartetu nejlépe, jsou úderné vypalovačky. Stejně jako dříve i tentokrát jsou to svižné crossoverové skladby, které drží "Walking On A Thin Line" takříkajíc nad vodou. Hned první "You Can't Stop Me", druhá "Dick" nebo jedenáctá "Storm" dokazují, že
Guano Apes nic neztratili z této své devizy. V "You Can't Stop Me" se dokonce pokouší o industriální, elektronický podklad, který by do budoucna mohl vyřešit částečnou impotenci skupiny. Aranžersky zajímavá je také píseň "Diokhan", bohužel postrádá výraznější melodický nápad, takže zůstává kdesi vprostřed cesty k vrcholu. To nejlepší po hitové stránce ze sebe
Sandra Nasic a spol. vyždímali prostřednictvím "Quietly" - písně s jednoznačně hitparádovým potenciálem, v níž se snoubí romantická líbeznost s hardrockovou výbušností.
Pak na desce "Walking On A Thin Line" najdeme mnoho takových písniček, jež potkal stejný osud jako "Diokhan". "High" ještě můžeme považovat za vcelku vydařený kousek, "Kiss The Dawn", "Pretty In Scarlet" nebo "Sing That Song" už bohužel očekávání vkládaná do
Guano Apes zklamou. Skupina sice profesionálně bezchybně porcuje tempo písní, rytmika vykresluje do zvukových vln potřebně hupavé linky, kytarové riffy nepostrádají příslovečnou ostrost,
Sandra pěje standardně výborně, akorát že tomu všemu něco chybí. Interesantnější melodie, více elektronických bonbónků, méně stereotypu.
Guano Apes přijedou na konci března (29.) zahrát do pražského klubu Roxy a budou tak mít po delší době možnost přesvědčit české publikum, že možná nejsou geniálními studiovými muzikanty a skladateli (na které si, pravda, ani nehrají), ale za to dokáží rozhýbat a k smrti vyčerpat rockové publikum. Alespoň tolik se o nich povídá. Album by stvrzovalo první část - "Walking On A Thin Line" je takové normální, nikterak výjimečné, tu více tu méně podařené dílko, které se sice dá docela dobře poslouchat, ale rozhodně jen stěží nadchne.
-
Pochod po tenkém ledě i několikrát denně (Lenka H., 02.09.2003 09:44) Reagovat
Zdravím,
nejsem rozhodně žádný hudební znalec a přiznávám,že jsem velký fanda Guano Apes a proto mě dost šokovala Vaše recenze.Já jsem z alba nadšená a můžu ho poslouchat i víckrát denně-zatím se mi neoposlouchalo-vždycky na těch písničkách najdu něco nového.Když jsem slyšela třeba Sratch the Pitch,tak jsem si říkala,že je to nejlepší písnička na albu,ale vzápětí jsem uslyšela další skladbu(Sing That Song,Dick, Sugar Skin) a byla jsem stejně nadšená. Takže mě Vaše reakce zamrzela a vím, že každý má jiný vkus a jiný názor na tu či onu hudbu,ale nemohla jsem nereagovat na tuto recenzi.
Album je dle mého názoru dokonalé a zajímalo by mě,co by se Vám tam ještě líbilo navíc, když ani s tímto jste nebyl spokojený.Myslím,že GA odvedli dobrou práci.
Přeji pěkný den a doporučovala bych se do těch songů víc zaposlouchat:)
Zdravím.
Lenka
-
! ! ! (Aduška, 11.12.2005 11:23) Reagovat
Nevím, jestli to bylo myšlené jen jako vtip nebo jestli jste to mysleli vážně.
Ale na Don't give me names nejsou žádné písničky Rage a Don't speech, nýbrž Rain a No Speech. Jsem si jista, že nejsem jediná, kdo si takle stěžuje. To je všechno... jenom pro příště ;o)
-
:o) (Aduška, 11.12.2005 11:34) Reagovat
Naprosto s Tebou souhlasim, Leni;o)
Taky jsem nemohla uvěřit, co to píšou o našich Guanos. A i když je to už víc jak 2 roky, co jsi sem psala a tohle si asi nepřečteš, nevadí :o))) jenom jsem chtěla říct svůj-Tvůj názor.
-
Opožděná reakce (Tony, 18.07.2006 11:36) Reagovat
Tento můj příspěvek mi přijde jako křížek po funuse, ale musím se k tomu vyjádřit. Tuto kapelu jsem objevil nedávno (ne že bych ji neznal, ale pořád jaksi nebyl čas to poslechnout) a s touto recenzí velmi nesouhlasím. GA mi přijde jako velmi zajímavá a skvělá kapela a toto album bych se nebál srovnat klidně s Evanescence - Fallen. Ti posbíraly spoustu cen a mrzí mě, že u GA tak tomu není. Vřele doporučuji!