Jméno Finneas O'Connell vám nejspíše nic neřekne. Možná snad jen tradiční skotské příjmení evokuje hlavní postavu ze dvacet let starého filmu "Mumie". Pokud se však alespoň trošku zajímáte o fenomén jménem Billie Eilish, pak je vám jistě známo, kdo za jejím úspěchem velkou měrou stojí. Je to právě její bratr Finneas, který jí hudbu produkuje, pomáhá jí se skládáním songů a doprovází ji během živých vystoupení. Ti dva jsou nerozluční. Sám pro sebe si ovšem hudebník skládá poněkud odlišný materiál.

Zatímco jeho mladší sestru kritika cení pro její divnopop, který se k její celkové stylizaci náramně hodí, on si libuje v tradičnějším stylu. Jeho hudba není nikterak originální. Je stylově spíše roztříštěná a zní, jako by se ve studiu sešli John Legend se zpěvačkou Banks. I hlasově je FINNEAS snadno zaměnitelný, byť má vcelku příjemný projev. Dá se říci, že bez Billie bychom ani nevěděli, že je tento jedenadvacetiletý umělec schopen přijít s něčím opravdu neobvyklým (ta symbióza ovšem funguje i naopak - bez Finnease bychom tu neměli Billie).

Neoriginalita ovšem neznamená nekvalitu. "Break My Heart Again" je mezi srdceryvnými klavírními baladami dílem standardně znějícím a jako podklad k dojemné filmové scéně poslouží dokonale. Podobných písní je v éteru jak hrachu, a i když tuto v žádném případě nemůžeme označit za vyloženě špatnou, je zoufale neoriginální, jako většina ostatních hudebníkových písní. Je to tak trochu škoda, tím spíš, když víme, jak šikovný umí FINNEAS být. Ale on vlastně může vydat cokoli - klidně i své zpěvy ze sprchy. Své fanoušky bude mít díky ségře vždy.