Ve své tvorbě už dosáhl několika tvůrčích met, z nichž tou nejvýraznější je zřejmě odbočka jménem Moderat nebo spolupráce s Ellen Allien. S nimi si Sascha Ring aka Apparat vyzkoušel mnohé, včetně propracovaných koncertů na velkých scénách. Na novém albu, stroze pojmenovaném "LP5" (prý nechtěl vymýšlet nějaký název za každou cenu), zvolil cestu poslechové elektroniky. Strukturované skladby plné detailů zasazených v ruchových rovinách doplňují akustické nástroje. Návrat k tanečnějším záležitostem se tak opět nekoná. Ring tuto kapitolu své tvorby zřejmě nadobro uzavřel, což možná některé jeho fanoušky příliš nepotěší.

Vedle několika hostů zde má své nedílné místo i česká stopa. Hádáte správně, symfonické party vznikaly za pomoci tuzemských virtuosů. Samotné aranže měl na starost violoncellista Philipp Thimm, rytmickou sekci pak John Stanier (v současnosti člen skupiny Battles). S výsledným mixem vypomohl ostřílený Gareth Jones. To je možná překvapivá volba, neb právě on možná výsledek zacílil kamsi na hrany netradičního popu.

"LP5" je vystavěna na imaginárních scénách z příběhu Saschova života. Všechny tyto proměny u něj možná započaly už při vzniku alba "Duplex" a épéčka "Silizium", vše pak vygradoval poutavou zvukovou alchymií plnou kontrastů "The Devil's Walk" (asi jeho nejpřímočařejším počinem s jasně písničkově orientovaným materiálem) a uzavřel znamenitým soundtrackem "Krieg Und Frieden (Music For Theatre)", na kterém se vnořil do uhrančivých symfonií.

"LP5" se v porovnání s předchozími díly více přiklání k experimentálnějším rovinám, některým může připomenout i úkrok, který kdysi učinili Talk Talk s deskami "Spirit Of Eden" a "Laughing Stock". Úvodní "Voi_Do" by na ně díky práci s dechy a melodickými miniaturami jistě skvěle zapadla.

Naopak singlovka "Dawan" čerpá z odkazu Radiohead a jejich leadera Thoma Yorka, s nimiž je Ring vesměs stále v přímém kontaktu. Jejich postupy nekopíruje, ale nepřímo na ně v detailech skladby ukazuje. Kratičká, skoro jen klavírní vsuvka "Means Of Entry" a libozvučná "Brandenburg" zase dýchají vlivy Justina Vernona.

"LP5" proplouvá downtempovými vodami, v nichž Apparat nechává dozrát a doznít každý tón (dojemně křehká "EQ_Break"). Následný "Outlier" je návratem ke zmiňovaným Talk Talk, možná i k sólové desce Marka Hollise. Závěrečná "In Gravitas" je zlomovým bodem, v němž se posluchač dočká i výraznějšího beatu a práce s elektronickými ruchy. Dá se předpokládat, že v rámci chystané koncertní štace, která uzavře i letošní festival Spectaculare, bude tento kus tvořit případný přechod ke starším kompozicím. Za zmínku stojí i "Heroist", dominantní skladba plná nálad, které vás doslova pohltí.

Na první poslech se "LP5" může jevit jako jakýsi poslepovaný mikrosvět, v němž na sebe jednotlivé části nemají výraznější vazby. Stejně tak texty mohou být jen nahodilými záznamy pocitů hlavního aktéra. Na druhý, třetí a další poslech se však tyto kontury začnou zaostřovat.

Páté Apparatovo elpíčko je vykročením mimo jeho dosavadní zaběhlé rutiny. Muzikant na něm hledá nové možnosti, formy i obsahy. Nedočkáte se plynulého vyprávění jako na "Krieg Und Frieden (Music For Theatre)" ani přímočarých kusů jako na "The Devil's Walk". "LP5" si z nich bere základní kameny, ale staví na nich zcela nové struktury. Apparat tak dále posouvá své tvůrčí možnosti balancující na hranách akustiky a elektroniky. Netrpělivost při poslechu se v tomto případě nevyplatí - album potřebuje svůj čas. Teprve tehdy Ring dokáže, že vykročil správným směrem.