Houpací koně jsou na "Desolation Peak" průvodci na cestě bez cíle

09.03.2019 16:31 - Jiří V. Matýsek | foto: facebook interpreta

Když už jsou jeseničtí Priessnitz asi definitivně minulostí, zůstávají Houpací koně. Kytarová jistota z Ústí nad Labem si za těch několik desetiletí vybudovala neotřesitelnou pozici na klubové rockové scéně. Mimo jiné i proto, že její desky kypí silným materiálem. "Desolation Peak" není výjimkou.
9/10

Houpací koně - Desolation Peak

Skladby: Hyde, Říjen, Cassidy, So Long, Desolation Peak, Dolů, Mars, Vlak
Vydáno: 29.11.2018
Celkový čas: 44:26
Vydavatel: Yannick South
Desolation Peak je téměř dva tisíce metrů nad mořem vysoký vrchol ve státě Washington, deset kilometrů od kanadských hranic. V létě roku 1956 na něj vylezl jistý Jack Kerouac a strávil zde třiašedesát dnů. On, jeho přátelé a atmosféra doby se staly inspirací nového alba Houpacích koní.

Osm skladeb. Mohlo by se zdát, že je to málo, v tomto případě to ale bohatě stačí. Nahrávka je výborně sevřená, nic nepřebývá, nic nechybí. Je dialogem s Kerouacem, ale i se sebou samým, kdy se zpěvák/autor prolíná se svým vzorem (lze-li to tak říci). Je v tom jakási ztracenost a opuštěnost ve chvátajícím světě, neschopnost zakotvit, najít klid v neklidné době. Jedinou útěchou je kouřící cigareta a pohled na dno flašky, osamocený tah ranním městem. A pak ta rána v neznámých hotelových pokojích. A pořád dokola, bez cíle, ale stále kupředu. Životy románových postav, jejich odcházení a návraty se spojují se životy muzikantů na cestách, ale i s bytím na zlomu životů vlastních.

Do kytarového zvuku Houpacích koní se po letech vkradly nové barvy. Tou nejmarkantnější jsou ženské doprovodné vokály, které tvoří příjemné doplnění (či kontrapunkt) Imlaufovu suchému, ale oduševnělému projevu. Důležitější je výpověď než zpěv sám. Imlauf se pouští i do hip-hopového frázování, vedle kytar na desce zaslechneme i moderně střiženou elektroniku. Stále se pohybujeme v mantinelech kytarové muziky - novými postupy Houpací koně svůj zvuk příjemně koření, nastaví jej do popředí, nestrhávají k němu pozornost..

Navíc je "Desolation Peak" přesně tím případem, kdy se vyplatí nevézt se jen na digitální době. Houpací koně totiž dotáhli do detailu i samotnou prezentaci: CD je v tomto případě součástí zhruba padesátistránkové básnické sbírky, která kombinuje texty alba s jejich ručně psanými skicami a povídkou Jiřího Imlaufa. I bez grafického podání, které připoutá oko, by však tento počin byl potěchou pro ucho. Jedno z nejlepších alb loňského roku vyšlo až na jeho sklonku. Anebo je to jedno z nejlepších domácích alb roku letošního a jen vyšlo trochu brzo? Těžko říci, na jeho kvalitách to nemění vůbec nic.


NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán.

  • Hihihi (eagle-eye, 10.03.2019 08:01) Reagovat

    V top 3 mých loňských alb, 10/10 a jasní vládci kytarovek v našich končinách...

  • Výborná deska a doporučuji také zajít na konc... (Pavel, 10.03.2019 13:16) Reagovat

    Výborná deska a doporučuji také zajít na koncert.

  • fajn věc a po delší době souhlas s hodnocení... (Nasty, 10.03.2019 18:03) Reagovat

    fajn věc a po delší době souhlas s hodnocením

  • 10/10 (Roman, 11.03.2019 13:38) Reagovat

    Houpací koně jsou opravdu zárukou kvality a tahle deska je skvost. Navíc vinyl se taky povedl.

  • Dycky HK (Kamil, 11.03.2019 18:52) Reagovat

    Mám je naposlouchané od prvního alba. Houpací koně se nejsou na místě, houpou se dopředu. Hodnocení super. Jirka Imlauf přidal na koncertech na důrazu, je přesvědčivější, ženské vokály jsou příjemným kontrastem. Vinyl je dobře nahraný i zpracovaný.To se klukům povedlo a moc jim to přeju.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY