Když houmles umí na kytaru hrát

07.02.2003 05:00 - Luboš Kreč | foto: facebook interpreta

Brazilští indiáni Soulfly zbortili Prahu. Vágus Cavalera plundroval ve středu 5. února Malou sportovní halu tak poctivě, jak se na světovou hvězdu sluší a patří. Nezabránili mu v tom ani domácí předskokani Shatter. Více se dozvíte z naší reportáže doplněné o fotografie.
V jistých kruzích se o tom mluvilo dlouho, vyčkávalo se to netrpělivě a napnutě. Vylepší si Cavalera nezcela dokonalou pověst, kterou zde zanechal koncertem z devadesátého osmého roku? Tehdejší srovnávání se Sepulturou vyzněla nerozhodně - bezejmenný debut Soulfly byl sice lepší než "Against", avšak živě Soulfly Sepulturu netrumfli. Letos by se váhy mohly naklonit v jejich prospěch. Koncert, který se udál 5. února v pražské Malé sportovní hale, ukázal Cavalerovu "létající duši" v lepším světle.

Soulfly
© Ondřej Dědina / MusicServer.cz
Přesně před rokem na tomto místě vystoupila jiná metalová banda zvučného jména, maskovaní Američané Slipknot. Jejich show ovšem trpěla jedním zásadním nedostatkem, přišlo totiž málo lidí, a tak pořádající agentura musela na poslední chvíli upustit z plánované T-Mobile Arény a vzít za vděk tréninkovým prostorem. V případě Soulfly už Interkoncerts neponechali nic náhodě a vše směřovali rovnou tam. Věděli proč, na koncert přišlo přes tři tisíce diváků, což bohatě stačilo na to, aby byla malá hala slušně zaplněná. Z toho se mohli radovat i sekundující Shatter, pražská nu-metalová skupina, valící do přihlížejících rockerů standardní kytarovou nálož. Zpěvák Erik Beschorner občas zarapoval, občas zachroptěl, hodně se mračil a cukal sebou. Kapela nepochybně splnila svůj účel - rozhýbala nejpřednější kotel. A od toho tam byla, že? Když ovšem vystoupil na pódium Cavalera a spustil tu svou, člověk si uvědomil propastný rozdíl, který mezi hvězdami a jejich supportem tkví - Shatter se prezentovali jednostrannou tvorbou bez zajímavých změn hudebních poloh či gradace, prostě nijak výjimečným metalem. Že jejich set byl ozvučen podprůměrně, to asi nikoho nepřekvapí.

Soulfly
© Ondřej Dědina / MusicServer.cz
Jak jsem naznačil výše, Soulfly mají pestrý, rozhodně ne monotónní materiál, a proto jsem byl velice zvědav, kterak svůj "folk metal" předvedou na pódiu. Inu, dobře! Po deváté hodině začala přehlídka, jíž kapela ve složení Marcello (basa), Mikey (kytara), Roy (bicí) a pochopitelně Max (kytara a zpěv) odstartovala otvírákem poslední desky, skladbou "Downstroy", na níž navázala další peckou z "3", melodickou vypalovačkou "Seek ‘n‘ Strike". Jako třetí přišla na řadu první věc z dob Sepultury - trashová hitovka "Spit", kterou můžeme nalézt na fenomenální desce "Roots". Na tomto místě se hodí poznamenat, že Soulfly se dostávali do tempa pozvolně. Všechny zmíněné písně se sice nesly v hodně řízných rovinách, ale tu a tam byla rozpoznatelná chybka (jednou bubeník nezvládl přechod v tempu, onde zase Cavalerův vokál zpomalil v rozporu s rytmikou a melodií). Někoho by tato skutečnost mohl iritovat, já osobně jsem ji shledal sympatickou, protože se periodicky neopakovala, a tak byl pražský koncert příjemně "lidský".

Soulfly
© Ondřej Dědina / MusicServer.cz
Trochu více mě zarazilo množství písní od Sepultury, které kapela do vystoupení zakomponovala. Ano, brazilská legenda má v zásobě skutečné perly, ale jejich častým zařazováním jakoby dával Cavalera najevo, že se svým novějším materiálem si není tak jistý v kramflecích. Praha uslyšela "Roots Bloody Roots", "Attitude" nebo "Territory". Ačkoli se tyto písně setkaly s nadšeným přijetím, nelze nad nimi nezakroutit hlavou. Vždyť Soulfly disponují nejednou nádherou, jak pražským návštěvníkům skupina dosvědčila. Vidět a slyšet na živo "Tribe", "Umbabarauma", "Primitive" či "Soulfly III." byl skutečný zážitek. Každopádně se Max Cavalera ukázal coby zdatný a zkušený bavič, který věděl, kdy rozehrát oblíbenou hru - já zazpívám, vy zopakujete. Vítaným zpestřením byla také bubnovací rošáda (v jeden moment si všichni členové navlékli kolem pasu ohromné bubny a vytloukali asi tříminutový "rituální" motiv) nebo občasná sóla některého z hudebníků.

I když by se tomuto koncertu dalo ledasco vytknout, převážil jednoznačně pozitivní dojem, neboť Cavalerův materiál (jedno který) je natolik silný a kvalitní, že když jej dobře zahrajete, musíte publikum nadchnout. A nic na tom nezmění váš zjev. Když se totiž ze zákulisí vrátil fotograf, jeho první slova byla: "Ty vole, to je strašnej sanktusák!" Tak to vidíte...

Soulfly, Malá sportovní hala, Praha, 5.2.2003


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY