Floex a Tom Hodge v Praze dokázali, že jejich Jan Novák bude schopen žít svým životem

13.11.2018 16:47 - Dan Hájek | foto: Richard Hodonický / MeetFactory

"A Portrait Of John Doe" je unikátní album, spojení několika hudebních světů a ucelený příběh o komkoliv okolo nás (nebo přímo o nás samotných). Floex a Tom Hodge následně nachystali sérii koncertů, ve které se chopili výzvy transformovat velký orchestr do mnohem menších prostor. A samotný křest alba se nadmíru povedl.

Live: Floex & Tom Hodge

místo: MeetFactory, Praha
datum: 11. listopadu 2018
setlist: Inauguration Of Nobody, Wednesday (Is The New Friday), Machines Are Dancing, John Doe Arise, I Dream Of Ikaria, Prelude I, Prelude II, Resurgence, Requiem, Emoticon (Original/Floex Remix), Mecholup

Oním zvirtualizovaným hudebním tělesem je Symfonický orchestr Českého rozhlasu (SOČR), který se podílel i na natáčení desky. Když loni celé uskupení vystupovalo ve Studiu 1 Českého rozhlasu, snímalo je několik kamer. Režisér Marek Čihař následně výsledný videozáznam využil coby podklad pro projekce na levitující balóny. Ty se v pražském klubu MeetFactory prolínaly s animacemi souvisejícími s vizuálem alba "A Portrait Of John Doe" a dalšími pohyblivými obrazy (převážně noční oblohy) v různých barevných odstínech. Hudební složku pak vytvářeli Floex (Tomáš Dvořák), Tom Hodge a Jakub Tengler, coby host se objevila Sára Vondrášková.

Floex & Tom Hodge, MeetFactory, Praha, 11.11.2018
© Richard Hodonický / MeetFactory
"A Portrait Of John Doe" je ucelený příběh, hudebníci tak logicky tuto nahrávku prezentovali v chronologickém pořadí. Mezi skladbami se rozpovídali Floex i Tom Hodge (vždy na střídačku). Oba přitom nešetřili vtípky a prozradili i několik málo detailů k samotnému vzniku Příběhu Jana Nováka.

Jakub Tengler se prý do této virtuálně-reálné skupiny dostal jen díky tomu, že je též vynikající hráč na klarinet. Kromě toho je ale i skvělý bubeník, což během večera dokázal svým citem pro rytmické detaily nebo hrou na zavěšené perkusní elementy - v jeden moment na ně hrál i smyčcem. Tom po většinu času seděl u kláves a klavíru, Tomáš pak hrál na klarinet, klávesy a marimbu. Zvuk byl na začátku setu ne úplně optimální, ale postupně se zlepšoval a od rytmicky nejvýraznější "Machines Are Dancing" se stabilizoval a byl patrný každý hraný element. Jedinou vadou tak bylo, že tišší pasáže rušil hluk z baru.

Floex & Tom Hodge, MeetFactory, Praha, 11.11.2018
© Richard Hodonický / MeetFactory
Od úvodní "Inauguration Of Nobody" se publikum nechalo vtáhnout do děje a unášet umem a sehraností tria hudebníků, z nichž každý jednotlivé melodické struktury prožíval po svém. Posluchači se buď decentně hýbali do beatů nebo si všímali prvků projekce, někteří měli zavřené oči a dotvářeli si vlastní vnitřní malby.

Po zmíněné "Machines Are Dancing" přišlo první překvapení - Floex pozval na scénu Sáru (Never Sol) a prozradil, že "John Doe Arise" měla být původně písnička zazpívaná právě touto hudebnicí, ale s konečným rozhodnutím o čistě instrumentální nahrávce tento plán padl. Na koncertu tak byla jedinečná příležitost si poslechnout původně zamýšlenu ideu. Před "I Dream Of Ikaria" došlo na samotný křest. Muzikanti z publika vytáhli jednoho nositele příjmení Novák, jenž následně "A Portrait Of John Doe" pokřtil.

Závěrečná část hlavního bloku pak ubrala na tempu a dějově se dostala do rozmanitějších nálad, v kterých byla patrná i melancholie ("Resurgence"), pomyslná oslava života i vzpomínky na blízké, kteří již opustili tento svět ("Requiem"). A právě závěr ukázal, jak variabilní a funkční spojení Floexe a Toma Hodgeho je.

Floex & Tom Hodge, MeetFactory, Praha, 11.11.2018
© Richard Hodonický / MeetFactory
Jako přídavky zazněly dvě starší skladby. Nejprve "Emoticon" Tomova projektu Piano Interrupted (v němž se potkal s Franzem Kirmannem a Timem Fairhallem) v jakémsi mash-upu původní verze z desky "The Unified Field" a remixu z Floexovy dílny, který publikum rozhýbal do tance, stejně jako vynikající "Machines Are Dancing". Na úplný závěr si pánové ponechali variaci na téma "Mecholup" (z Floexovy desky "Zorya") postavenou na duetu dvou klarinetistů (Tomáš a Jakub).

"A Portrait Of John Doe" má za sebou zdařilý křest. Krása tohoto alba vynikla i v tomto minimalistickém provedení. Celý koncept byl promyšlen do posledního detailu a nahrávka sama o sobě může dále žít svým životem i s novými (nejenom) technologickými možnostmi. Floex a Tom Hodge jsou tvůrčí persony, které tímto projektem výrazně rozšířili své hudební universum. Snad tedy do budoucna nezůstane jen u tohoto osamoceného alba. Anebo dojde ještě alespoň na nějaké festivalové repete - třeba uvedení v Gongu během Colours Of Ostrava by tomuto dílu velmi slušelo.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY