Nové album Owl City má při osmnácti položkách téměř hodinu a čtvrt, ale při hlubším zkoumání není těžké přijít na to, proč se Young rozhodl stopáž cédéčka naplnit až po okraj. Celá nahrávka má totiž ryze koncepční ráz - jednotlivé části jsou zážitky či reflexí jeho vlastního života. V "The 5th of July" tak třeba zpívá o dni, kdy se narodil, "Not All Heroes Wear Capes" je poctou jeho otci a "New York City" třeba o cestě do tohoto velkoměsta. Během patnácti písniček se tak seznámíme s příběhy z jeho života. Na rozdíl od většiny ostatních umělců, kteří se vyzpívávají ze svých trápení, však u něj jde v podstatě o samé příjemné, respektive zcela běžné situace.

V hudební stránce se toho moc nezměnilo, Young má svůj vypilovaný styl a stále se jej drží. V porovnání s počátkem jeho kariéry sice poněkud ubylo elektroniky, ale stále mixuje svůj dream pop s občasnými kytarami. Má však cit pro chytlavé melodie, takže hudební cesta jeho životem nezačne nudit. Závěrečné alternativní verze tří skladeb jsou opravdu povedeným bonusem - nejedná se o remixy, ale o jinak uchopené písničky s mnoha novými prvky.

"Cinematic" je sice jen další položkou v diskografii Owl City, ale položkou povedenou, která nenudí ani při své délce.