Tři roky po debutu "Blue Neighbourhood" přichází Troye Sivan s jeho nástupcem jménem "Bloom". Mladý Australan na něm vykvetl do zdravého sebevědomí. Desetiskladbová kolekce je moderní popovou deskou s chytře napsanými a dobře zprodukovanými písněmi a dost možná klíčem k bájné komnatě s trůnem pro Krále popu.
Rok 2016.
Troye Sivan stojí na pódiu tehdejších Billboard Music Awards, kde ten večer stáli třeba
Stevie Wonder,
Madonna nebo
Celine Dion. Zpívá svůj song "Youth". Tréma s ním cloumá, hlas se mu třepe, nervozita je cítit z každého tónu. Ale zvládl to.
O dva roky později je tahle plachost ta tam. Druhá Sivanova deska "Bloom" je silnou nahrávkou zdravě sebevědomého mladého umělce. Nahrávkou tak dobrou, že v den, kdy vyšla, naplnil server Popjustice svůj každotýdenní playlist New Music Friday jen a pouze písněmi z ní.
Kolegyně a kolegové z médií ji popisují jako
"sexuální album". Ten naivní hošík z "Blue Neighbourhood" dospěl. Zcela otevřeně se hlásí ke své homosexuální orientaci a
nebojí se ji použít.
Zásadně přitom ale není zbytečně lascivní. A tak zjištění, že ten sladce znějící otvírák "Seventeen" je o ne zcela povedené souloži domluvené přes Grindr anebo že ta svižná hitovka "Bloom" je o ztrátě panictví, mohou být poměrně překvapivá. A kdo si
rochní v hledání různých odkazů v textech, přijde si tady na své (za všechny odkaz na
The Smiths ve "What a Heavenly Way to Die").
Co naopak zůstává, je Sivanova schopnost napsat dobrou písničku. Zmíněný song "Bloom" je označený jako hitovka jednoduše proto, že letos v popu vzniklo jen málo lepších skladeb, u "Postcard" mnozí jistě zamáčknou slzu, "The Good Side" nebo závěrečná "Animal" jsou ve své úsporné produkci potvrzením první věty tohoto odstavce.
Jakoby mimochodem se pak albem mihnou dvě silné persony současného popu - jedna z toho mainstreamového (
Ariana Grande v "Dance To This"), druhá z indie (
Gordi v "Postcard"). Ani jedna ze zpěvaček si přitom píseň
nekrade sama pro sebe a příspěvky obou z nich do alba zapadly naprosto hladce.
Celá deska jako celek pak zní moderně a působí kompaktně. Sivan se nesnažil ji nacpat vatou ani jinak natahovat stopáž, ví, že půlhodina na album je v roce 2018 tak akorát. Pomýšlet na onen popový trůn je v jeho mladém věku ještě brzo, ale pokud by někdo chtěl hledat Prince popu, nechť nehledá již déle. Už tu je. Jmenuje se
Troye Sivan. A "Bloom" je toho důkazem.