Brutal Assault - den 3:

místo: Pevnost Josefov, Jaroměř
datum: 10. srpna 2018
Vystoupili: Behemoth, Ministry, At The Gates, Hypnos, Pestilence, Hentai Corporation a další
Fotogalerie

Pestilence

Setlist: Non Physical Existent, Antropomorphia, Subordinate to the Domination, Commandments, Dehydrated, Chronic Infection, The Secrecies of Horror, Twisted Truth, Land of Tears, Out of the Body

At The Gates

Setlist: To Drink From the Night Itself, Slaughter of the Soul, At War With Reality, A Stare Bound in Stone, Cold, The Circular Ruins, El Altar del Dios Desconocido, Death and the Labyrinth, Under a Serpent Sun, The Chasm, Heroes and Tombs, Nausea, Suicide Nation, The Book of Sand (The Abomination), Blinded by Fear, The Night Eternal

Ministry

Setlist: Twilight Zone, Victims of a Clown, Punch in the Face, Señor Peligro, Rio Grande Blood, LiesLiesLies, We're Tired of It, Wargasm, Antifa, Just One Fix, N.W.O., Thieves, So What

Behemoth

Setlist: Ov Fire and the Void, Demigod, Ora Pro Nobis Lucifer, Conquer All, God = Dog, Messe Noire, Alas, Lord Is Upon Me, Wolves ov Siberia, Blow Your Trumpets Gabriel, Decade of Therion, At the Left Hand ov God, Slaves Shall Serve, Chant for Eschaton 2000, O Father, O Satan, O Sun!

Den třetí očima, ušima a objektivem Tomáše Rozkovce

Páteční ráno bylo kruté. Vzbudila mě smska mého kolegy: "Hlavně nezmeškej ty Hypnos, byla by to škoda." Chvíli jsem se ještě převaloval a přemýšlel, jak a kdy vstát. Cítil jsem, že něco není dobře. "Ale nakonec jsi vstal," nabízí se hláška z filmu "Vesničko, má středisková". Ano, vstal, ale únava zmáhala mé tělo. Nohy bolely a záda se mi různě kroutila, když jsem si na sebe nasazoval svou obvyklou foto výbavu čítající tělo aparátu, battery grip a sadu několika objektivů. I když jsem tušil výjimečnost dne, byl tentokrát každý krok do areálu dvakrát tak těžší.

Už při vstupu jsem vnímal hrající kapelu. Říkal jsem si: To je mi povědomé, ale co to je? Zní to jako raná nová vlna britského heavy metalu říznutá s punkem. No což, jdu ke stánku s merchem a sleduji, jak mizí mnou vyhlédnutá trika s letošním designem Brutal Assault. Poté zaslechnu zvolání v angličtině s tvrdým německým přízvukem - kdosi zval lidi do mosh pitu. Jdu se tedy podívat blíže. Už klasické bicí s kvílící kytarou mi říkají: To hrají přece Iron Maiden, jen mi nesedí ten text. A skutečně, to si jen Insanity Alert vtipně půjčili skladbu "Run To The Hills" a předělali ji k obrazu svému: "Run to the pit, mosh for your life!" Pominu-li fakt, že tím strhli hotové šílenství, byl to velmi vydařený vtípek. Když po jejich setu pustili do repro karibské rytmy, na parketu pod pódiem počala nefalšovaná beach party.

Hypnos. Vyšel na ně nevděčný čas. Začínat 12.50? Nakonec Bruno & spol. společně s novou akvizicí na bicí Satarothem valili energicky nabitý set death metalu. Získal si velmi slušně zaplněnou plochu před Jäggermeister stageí. Titulka "The Withecrow", s neodmyslitelnou frontmanovou vraní hlavou, byla parádním vstupem do třetího dne festivalu.

Inhume - holandští drtičí kostí. Společně s následujícími americkými Sadistic Intent pokračovali v nastoleném trendu nejtvrdšího dne celého festivalu.

Hate přitáhli k pódiu své polské příznivce a naservírovali jim porci řádně výživného death metalu. Vzhledem k celkovému chladnějšímu počasí se tři po sobě jdoucí nekompromisní sety daly snášet mnohem lépe než v předchozích dnech.

Osvěžení a odlehčení přišlo v podobě Hentai Corporation. Zpěvák Radek Škarohlíd je vizuálně ztělesněním mixu Bona z U2, Jima Morrisona a našeho Petra Nováka. Především je to však Mefisto sám. Přiznám se, že jsem je viděl poprvé, a chvíli jsem stál jen z otevřenou pusou, nevěda, co si myslet. Na druhou stranu, dlouho jsem neviděl tak skvělého frontmana. Navíc, který se tak dobře fotí. Byť jsem některé fotky raději cenzuroval a rozhodl se je neuveřejnit. V každém případě jejich set zvedl vlnu crowd surfařů a ti pak jeden po druhém mířil směrem k pódiu. Pro mě rozhodně překvapení dne. Příjemné.

Kapela Nasty mě svým HC příliš nezaujala. Zato další legenda Pestilence, založená v roce 1986 (!), ano. Parádní set postavený na jejich prvních třech albech, byť některé pauzy mezi jednotlivými skladbami se zdály trochu delší.

Pak jsem se vydal do press centra, ulevit na chvíli svým nohám. Pekelně jsem pociťoval únavu a hlavní hřeb večera byl ještě sakra daleko. Čtyřzápřah v podobě At The Gates, Ministry, Behemoth a Carpathian Forest si o nasbírání energie vyloženě říkal.

At The Gates - energicky pojatý set složený z patnácti skladeb, opřený o alba "At War With Reality" a "Slaugter of the Soul" byl velmi příjemným překvapením.

Ministry - industriální vložka, která i přes stylovou odlišnost zcela homogenně zapadla do celkového harmonogramu dne. Tuto kapelu jsem dříve vnímal coby souputníky NIN a to se mi naživo i potvrdilo. Focení však tak zábavné nebylo, neboť mnoha piercingy ozdobený frontman se neustále schovával za svůj lebkou ozdobený oltář. Když se na něj konečně trochu rozsvítilo, bylo to už po povolených třech skladbách, a tak nás fotografy vyhnali z pitu ven. Asi věděli proč. Set celkově odsýpal, ale už zněl trochu monotónně. Prvotní nadšení ze mne rychle opadlo. Raději jsem se přesunul k vedlejší stagei.

Areál se v předtuše něčeho velkého začal plnit, a to velmi nepříjemně. Bylo těžké se kamkoli dostat. Ano, Behemoth jsou velké jméno. Čekáme na vpuštění do foto pitu, mezery mezi pódiem a první řadou. Ochranka otálí. Nergal zapaluje ohně. Pódium se plní kouřem a my se stále tlačíme u vrátek, kde mladík se stoickým klidem kroutí hlavou, že je ještě čas. Sakra! Nadávám v duchu. Nakonec se vrátka otevírají a já si připadám jak v úvodu filmu "The Wall", kde diváci splašeně uhánějí vstříc k pódiu. Impozantní scéna, okázalá gesta, plameny, dým, Behemoth opravdu dostáli slovu a předvedli okázalou show postavenou na mém oblíbeném albu "The Satanist".

Přesto vše mi nebylo přáno vidět celý koncert (určitě si to vynahradím příští rok ve Foru Karlín), neboť po návratu před pódium se nešlo hnout. Stál jsem hodně z boku a nešlo se hnout ani dopředu ani dozadu. Neviděl jsem řádně na Nergala & spol. a tak jsem se kolegou fotografem doslova a do písmene prodral ven do uličky, kde se dalo konečně volně dýchat a stát na svých nohách. Co teď? Zbývala jediná volná cesta směrem k louce. Konečně trocha prostoru. Při příchodu z dálky slyšíme známý hit z filmu "Horečka sobotní noci" "Stayin' Alive". K mému údivu zde, před jedním ze stánků s merchem, probíhala nefalšovaná diskotéka. To nikde jinde nezažiješ. To je prostě Brutal Assault. Vidět nadšené metalisty a metalistky tančící na Michaela Jacksona, když o kus dál řádí pekelníci Behemoth, to už je vážně povznášející pocit.

Odlehčení na louce a ještě větší v Metalgate stage, kde hrají irští Crouachan svůj keltskými prvky nasáklý folk metal. Udělám pár snímků muzikantů, kteří vypadají, jako kdyby si právě odskočili z komparzu "Statečného srdce" si jen tak, pro zábavu, zahrát. Působilo to tak. Bavili se oni, bavilo se i publikum. Nakonec však ve mně zvítězila touha vidět alespoň závěr z hlavní hvězdy večera, a tak se vracím zpět. Ano, viděl jsem, bohužel jen na velkoplošné TV v jednom z odpočinkových stanů. Bohužel, zřejmě přetížená wifi síť mi z celkového finále přinesla jen zážitek hodný pro vyvolání epileptického záchvatu. Obraz a zvuk se sekal a byl značně přerušován. I tak jsem měl představu, jak to bylo veliké.

Finále dnešního dne, tedy poslední kapela, a jde se spát. Carpathian Forest. Soustředím se po dnešním namáhavém dnu už jen na focení. Více už nedávám.

Takže poslední pivko, očištění u kostela, vyprášení uší od decibelů a hurá do auta spát. Je 01:15 a před námi poslední den. Dobrou noc.