V tomto případě, více než jinde platí okřídlené úsloví "Nesuď knihu podle obalu". Sbírka vzniklá ke třicátému výročí vzniku kapely je toho důkazem. Našrot totiž nejsou pro nic za nic jedním z nejzajímavějších spolků punkové vlny počátku devadesátých let, kterému se ale úspěšně podařilo zapustit kořeny do poněkud jiných stylů.

O žánrových a stylových proměnách dobře vypovídá to, čemu statistici a jim podobní říkají tvrdá data. Kompilace je totiž rozprostřená na plochu tří disků, přičemž ty dva poslední obsahují tolik skladeb, kolik album první. Jejich výběr je podřízen jednoduché metodologii: Nechat zaznít ukázky ze všech alb skupiny, včetně dem a živých verzí, přičemž songy budou řazeny čistě chronologicky. Žádné štráchy, žádné komplikace. Přesně podle názvu kompilace - "Back To The Past".

První disk tak patří sedmnácti skladbám z let 1989 až 1998, tedy z doby, kdy Našrot, věrni svému názvu, orali pole domácí tvrdé muziky se svým hardcorem. Do roku 1991 hezky česky, potom už s drobnými výjimkami pouze anglicky. Celá první část kompilace se nese v duchu agresivního nekompromisního přístupu k životu i hudbě. Bez uhýbání, Našrot jdou přímo na dřeň.

S přelomem tisíciletí (a se založením druhého disku do přehrávače) jako by přišla nová kapela. Našrot se od hardcorové neurvalosti vydali cestou poměrně sofistikovaného metalu, který se neštítí ani progresivnějších postupů či zapojování etnických prvků. Proměna je to nevídaná, takhle napsaná na papíře možná i obtížně představitelná. V podání téhle formace však překvapivě funkční.

Ten zlom mezi oběma tvůrčími etapami skupiny je logicky značný. Přesto však ze zpětného pohledu nepůsobí jako něco samoúčelného. Není v tom snad ani prvek bezradnosti. Spíš někde hluboko utopený pocit vyčerpání jedné hudební formy a potřeba se posunout dál. Našrot hravě zvládají obojí. A je skutečně s podivem, že obě tyto strany téže mince pojí shodné personální obsazení. Ale jako bychom měli před sebou dvě odlišné kapely. Kapely srovnatelně kvalitní, ale věřím, že s publikem z velké části rozděleným do dvou skupin, které se neprolínají.

Usebrané a životem profackované "Blues levnýho baru" a dvě novinky "The Old Hobo" a "Dark East Mordor", tvoří trojici, která trojalbum uzavírá. A dokazují jediné: Je dobře, že kompilace "Back To The Past" vyšla. Ve skutečně reprezentativní podobě (byť přiložený booklet by si trochu více péče zasloužil - nijak nekomentované fotografie opatřené pouze vročením toho nepoučenému posluchači vážně mnoho neřeknou) totiž zachycuje kariéru uskupení, které v mnoha ohledech nemá na domácí tvrdé scéně obdoby. Ať už je to jeho průkopnickou snahou v oblasti hardcoru, či tím, jak se z undergroundových sklepů dokázalo vymanit a svůj hudební výraz neustále posouvat kupředu.