Bezzubě útočící Tublatanka

14.01.2003 05:00 - Luboš Kreč | foto: facebook interpreta

Známá slovenská skupina Tublatanka se jala zhodnotit kvanta romantické, láskou prodchnuté hudby, jíž za skoro dvacet let existence nasbírala nepočítaně, a vydala kompilaci s názvem "Láska útočí". Každému rychle dojde, které slovo se v textech výběru objevuje nejčastěji...
4/10

Tublatanka - Láska útočí

Skladby: Nezostaneš sám, Láska útočí, Matka, Láska drž ma nad hladinou, Niekto ťa má rád, Perfektný svet, Spálená láska, Loď do neznáma, Dotyk rúžom na pohár, Nekonečná pieseň, Láska je opium slabých, Priatel, Emigrantská pieseň, Dnes, O pät minút dvanásť, Pieseň pre stratených synov, Nikto nie je dokonalý
Celkový čas: 73:06
Vydavatel: EMI
Tvorba Tublatanky mi zůstala v minulosti skryta. Ačkoli patřila k nejznámějším slovenským skupinám, nepřirozeně kožený vzhled jejích členů, mně nesympatická image, způsobil, že jsem její hudbu nevyhledával a ona na oplátku nevyhledávala mne. Čas od času se k mým uším ale donesl nějaký ten singl a v televizi jsem zahlédl pár klipů. Toto vše říkám z jediného důvodu - desku "Láska útočí" hodlám recenzovat z pozice nezaujatého posluchače, který nemá příliš potuchy o jiném materiálu. Prostě taková tabula rasa.

To málo, že Tublatanka je kapelou v podstatě romantickou, jsem zaregistroval, a proto mne nijak nepřekvapilo, když jsem se dozvěděl o výběru písní, jejichž jednotícím prvkem je láska. Písně to jsou většinou táhlé, k ploužení určené, jen stěží rockové. Maťo Durinda a jeho parta měli nepochybně z čeho vybírat, vždyť album má sedmnáct skladeb. Pravda, tři jsou bonusy, které by měly nalákat váhající fanoušky.

Za sebe musím říct, že při poslechu jsem se příliš nebavil. Celá deska je totiž tzv. na jedno brdo. Písně člověku po deseti minutách začnou splývat v litý celek, v němž se vyzná pouze zarytý příznivec souboru. Když k tomu připočítáme neobjevné, kýčovité texty, vyjde nám jen pramálo atraktivní kotouč. Hudba, kterou skupina útočí, je chudá a nenápaditá. Ďurindův vokál se naklání v osmdesáti procentech času do vlezlé, pisklavé polohy, jež by měla obměkčovat zarmoucená srdéčka. No, nevím jak u vás, ale to moje se obměkčit nedalo.

Při prohlížení diskografie Tublatanky snadno zaregistrujeme zvýšený počet všemožných výběrů a kompilací, jejichž řady "Láska útočí" rozšiřuje. Muziku kapely nelze šmahem odsoudit, v její dosavadní historii je několik povedených skladeb a i na tomto disku najdeme pár docela ucházejících kousků ("Priatel", "Perfektný svet" s Ilonou Csákovou), ale album jako takové si mnoho pochvaly nezaslouží. Cítím z něj chladný, ale také bezzubý kalkul. Na tohle se nenachytají davy stálých fandů, natož nezaujatí posluchači.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY