Byl by to dobrý fórek, kdyby se hitová sbírka kapely Žlutý pes pod názvem "Psí kusy (Ty nejlepší)" prodávala v plechovce vyobrazené na obale desky. Krmení je to docela výživné, obsahuje skoro všechny potřebné vitamíny a minerály potřebné pro zdravý růst posluchače.
7/10
Žlutý pes - Psí kusy (Ty nejlepší)
Celkový čas: 76:51
Skladby: Žlutý pes, Hlava mapa, Je jenom jedna, Country mýval, Zůstaň klidná, Náruživá, Sametová, Tráva, Indiánská dýmka, Ša-la-hů, Veselka, Modrá, Harašení, Psí život, Nezávislá, Století, Snídaně s Novou starou, V nebi (celej život dělám vostudu), Digitální, Každej už to ví, Viva Las Vegas
Vydavatel: Sony Music / Bonton
Bilanční album Žlutého psa se skrývá ve vtipném obale (autorem je opět agilní
Maťo Mišík), evokujícím plechovku psího žrádla s názvem "Psí kusy (Ty nejlepší kousky)". Přimělo mne to zopakovat si všechna myslitelná úsloví na psí téma - "psí život", "psí počasí", "pes, který štěká, nekouše", "hodil mu to jako psovi", ale až hluboká myšlenka "pes - přítel člověka" dala této recenzi přiměřený název, protože hudba Žlutého psa je veskrze přátelská a myslím, že ji
Ondřej Hejma a spol. nedělají se záměrem posluchače pokousat nebo mu způsobovat nějakou trudnomyslnost.
Nejhitovější částí alba je jeho část prostřední, obsahující opravdu nejslavnější psí kusy - "Zůstaň klidná", "Náruživá", "Sametová" (ta je pro Žlutého psa docela netypická, ale byla jejich prvním a největším megahitem otevírajícím dveře), "Tráva" (může se dnes ještě hrát beztrestně?), "Indiánská dýmka" a pak "Modrá". Vesměs jsou to skladby, co se více či méně odkloňují od typického "soundu" vzor jižanský rock (např. první dvě úvodní písně, letos nově nahrané) nebo hanspaulští
Rolling Stones (viz velmi stounovská "Je jenom jedna" či "Harašení" a ženskými vokály nakopnutá "Nezávislá"). Zvuk a projev kapely je za léta téměř neměnný, jen občas je ozvláštněn, když skupina zkusí reggae ("Tráva") nebo jakýsi rap ("Psí život") a velmi přínosným se ukázalo bohaté využití ženských sborů, viz "Ša-la-hů".
Musím se pozastavit u textů Ondřeje Hejmy, jež jsou neodpáratelnou součástí písniček - je třeba ocenit jejich humor, nadhled a schopnost (skoro vždy) vtipně reflektovat aktuální realitu, to vše civilními obraty. Příkladem je kupříkladu "Digitální" z desky "Poslední lžíce". Ostatně průvodní slovo ke všem položkám alba je též povedené a stojí za přečtení. Celá tvorba Psa se nesnaží tvářit jako velké a bůhvíjak hluboké umění, chce jen pobavit, nemluvě o příjemném faktu, že kapela je velmi vyhraná a šlape jí to.
Z plechovky "Psích kusů" by vám nemělo být špatně a její konzumace nevede k nadýmání, snad jen k psí verzi "Viva Las Vegas" je radno požít něco ostřejšího k lepšímu trávení. Jinak toto CD doporučuje sedm z deseti chovatelů žlutých vořechů a stejné množství členské základny Přátel pouličních podvraťáků.