Za kapelou Bratislavské dievčatá se skrývá trojice muzikantů, kteří na slovenské punkové scéně dost znamenají a prošli ledasjakou zajímavou kapelou (mimo jiné slavnou Zónou A nebo Barbus). Čerstvě vydané album je trochu odskokem od nabroušených punkových skladeb, které sekají napravo nalevo. Tady se spíše rýpe do dob minulých, ale i tak se jen škrábe po povrchu.

Bratislavské dievčatá na svém solidně vyzrálém debutu přinášejí šestnáctku skladeb lehčího ražení. Zpívá se o holkách, o životě, o práci, o obyčejných problémech. Kritický osten je poněkud obroušený - pánové přece jen taky trochu zestárli -, nemám však pocit, že by to nějak vadilo. Album solidně šlape, slovenskí chalani sypou z rukávu jednu silnou melodii za druhou, téměř každá skladba stojí na chytlavém refrénu, který takřka nutí ke společnému halekání s albem.

To jsou holt ty desky, které klamou tělem - v tomhle případě doslovně. Odhlédneme-li od děsného obalu, dostane se nám solidní porce nenáročné muziky, která je očividně dělaná pro radost. A nic víc od ní ani není potřeba očekávat.