I tentokrát si brněnská legenda crossoveru Insania vybrala pro svůj křest prostory klubu Rock Café, který byl velmi sympaticky zaplněn. Četný zástup příchozích byl vybaven merchem kapely, což jen ukazuje, jak nadstandardně oddané fanoušky kapela má. Během večera se jeden z nich dokonce pochlubil velkým tetováním se znakem kapely. Fanoušky nepochybně potěšila i exkluzivní možnost pořídit si jako první krvavý vinyl "Na počátku byl Spam", který byl ten den poprvé veřejně k prodeji.

Večer začal s mírným zpožděním setem českobudějovické stálice Satisfucktion, kteří nabídli svůj léty prověřený melodický hardcore, který místy fungoval, místy lehce nudil. Lídr Broňa Míka na pódiu řádil a působil vokálně přesvědčivě, ale setu chyběly výraznější momenty i originálnější rukopis.

Až po desáté hodině večerní vtrhla na pódium hvězda večera Insania. Ta se jala představit především své poslední album, ze kterého nakonec zazněla jeho podstatná část. Kapela ale sáhla i do své historie. Včetně té skutečně prastaré. Velký úspěch zaznamenala skladba z debutového alba "Crossfade" "Zimní varování", astrální detektivka "Vražda ve staré hvězdárně" z desky "Trans-Mystic Anarchy" či "Letíme dál" ze třináct let starého počinu "Out".

Vedle letitých (anti)hitů zafungovaly nové skladby na jedničku. "Nebe a Nietzsche" již teď patří mezi největší pecky kapely, k nimž si dláždí cestu i úderná a koncertně velmi silná "Co zní temně, musí ze mě" či černý kůň novinky "Bohové jdou k lidem", během které si na pódiu zahostoval Jan Vozáry. Ten mimochodem na album přispěl její povedenou remixovou verzí.

Kromě Vozáryho, který se ujal i samotného křtu, si roli hostů vyzkoušel i lídr Satisfucktion Broňa, který společně se zpěvákem Atari Terror a nově také Kurtizán z 25. Avenue Danem Kurzem přispěl svými vokálními party do písně "Večer, kdy Freud zpíval basem". Spojení Polyho melodického vokálu s dravým, hardcorovým řevem obou hostí zafungovalo perfektně, až byla škoda tento koncept opustit po jedné písni. Zejména Kurz svým energickým projevem pořádně přitopil pod kotlem a dodal koncertu patřičnou šťávu.

Lídra formace Polyho jako na potvoru chytly před koncertem bolesti zad, kvůli čemuž měl na pódiu připravenou barovou stoličku. Tu sice nakonec nepoužil, ale rozhodně nebyl stoprocentně ve formě. Oproti živelnějším setům na festivalech Rock for People a Brutal Assault působil lehce zakřiknutě, což byl zřejmě (pochopitelný) důsledek oné indispozice. Ale i přes občasný falešný zpěv dotáhl něco přes hodinu dlouhý set do úspěšného konce.