Brand New začali v roce 2000 jako punkrockeři a hned se svou první studiovkou se zařadili do stejné kategorie jako třeba Fall Out Boy a další uskupení tohoto rázu a měli být další tváří MTV. To ještě dejme tomu potvrzovalo album "Deja Entendu" díky chytlavým singlům. S dalšími alby "The Devil And God Are Raging Inside Us" a "Daisy" však z této cesty sjeli a přesunuli se na opačný konec rockové scény. Jejich desky zdobí koncepčnost, syrové kytarové party, ukřičený vokál Jesse Laceyho a také intimní texty. "Daisy" však vyšla už v roce 2009 a očekávání fanoušků byla s každým silvestrem stále větší. Když navíc kapela v roce 2015 oznámila plánovaný konec pro rok 2018 a o rok později se omluvila, že opět nestihne desku dokončit, už možná nikdo v nový materiál ani nedoufal.

Zlom nastal 15. srpna, kdy muzikanti na své webovky přidali předobjednávky pro nové album "LP5". Vše tradičně velmi tajemně, bez jakýchkoliv detailů. Množství bylo velice limitované a také rázem vyprodané. O dva dny později přišel pěti stům vyvolených tajemný balíček obsahující CD s jednou dlouhou stopou nazvanou "44.5902N104.7146W". Přiložen byl i omluvný dopis, vysvětlující dlouhé odkládání desky, a také úryvek scénáře ze sci-fi filmu "2001: Vesmírná odysea". Žádný marketing, žádný singl, vše po svém a "Science Fiction" bylo venku.

Brand New už na minulé desce skvěle prolínali skladby intry a mezihrami a podobnou cestu zvolili i nyní. Jednotlivé tracky jsou propletené mystickými úryvky z rozhovorů či jiných dokumentárních segmentů. V závěru skladby "In The Water" se dokonce úryvek shoduje s tím z titulní "Daisy" na minulé desce. Hudebně však longislandská čtveřice opět zkoumá nové pole, přestože nechybí odkazy ke starší tvorbě.

"Science Fiction" lze znovu považovat za určitý koncept a je pouze dobře, že dopředu nebyl vybrán žádný singl, který by vystupoval z řady. Deska totiž drží neuvěřitelně jako celek a hodí se pro jednotný poslech. Pokud by se však hodilo vybrat jednu věc jako pilotní singl, mohla by jí být "Can't Get It Out" s typicky chytlavým refrénem doprovázeným skřípající kytarou. Na první pohled vše působí strašně lehce díky akustickým kytarám, které na žádné předchozí desce nebyly použity v takovém množství, nicméně je tu i plno tvrdších momentů a často se tyto dvě cesty kříží ("Same Logic / Teeth").

Najdou se i baladičtější skladby, něžná "Could It Be For Heaven", úvodní zasněná "Lit Me Up" obklopená dlouhým intrem či gradující "Waste". Nejnašláplejším songem je "451" odkazující k románu "451 stupňů Fahrenheita". Garáží zavánějící pecka s pořádným groovem se však na konci zklidní a přehoupne se v závěrečnou labutí píseň "Batter Up". Intenzivní osmiminutová post-rocková skladba značí jeden z nejsilnějších závěrů celé jejich diskografie.

Slyšet jsou i inspirace blues či rockem ze 60. a 70. let. Například "137" inspirovaná kvantovou fyzikou s vášnivým sólem v závěru nebo "Desert", ve které Lacey odsuzuje homofobii a anti-migrantskou nenávist a zpívá ji z pohledu typického amerického křesťana. Celkově po textové stránce kapela dozrála a ocitla se na absolutním vrcholu. Pro kapelu typický refrén zazní ještě v "No Control", jež v začátcích čerpá z grungeových devadesátek, stejně jako celá "Out Of Mana".

Brand New trvalo osm let než se spokojili s výsledky nahrávání. Je však nutno říct, že se vyplatilo počkat. Formace navázala na svůj vývoj z předchozích let a opět se posunula a vyspěla. Od všech těch náboženských alegorií přes textové odkazy k minulé tvorbě až po těžce identifikovatelné pasáže, které drží všechny skladby pohromadě jako jeden celek, se poslech vyplatí. Pokud se tedy slova naplní a příští rok bude pro Brand New tím posledním, je "Science Fiction" tím nejlepším možným rozloučením.