Samozřejmě se nebavíme o hudbě, ta je pochopitelně diametrálně odlišná. Velmi podobná je ale jejich cesta ke slávě. Imagine Dragons vydali svůj dodnes nepřekonaný debut "Night Visions" v roce 2012, odehráli nezapomenutelný koncert pro pár stovek nejvěrnějších v pražském SaSaZu a když se o tři roky později vrátili s dvojkou "Smoke + Mirrors", už jim patřila O2 arena. Teď mají po vydání třetí studiovky a byť není až tak báječná jako debut, tak i v Ostravě budou patřit mezi hlavní hvězdy.

Alt-J si z počátku také všímal málokdo a když rovněž v roce 2012 vydali taktéž dodnes nepřekonaný debut "An Awesome Wave" a hráli v Rakousku na FM4 Frequency, snadno jste je tam minuli. Také oni ale ještě před vydáním dvojky "This Is All Yours" vystřelili nahoru a z kapely, která byla ještě nedávno napsána v line-upech nejmenším písmem, byla v roce 2015 skupina, kvůli které se před Žlutými lázněmi směňovaly lístky za šílené částky a kterou jak FM4 Frequency, tak maďarský Sziget náhle dávaly mezi headlinery na největší pódia v ty nejzajímavější časy. A nejinak tomu bude i nadále, protože novinka "Relaxer" kvality tria potvrzuje.

Na rozdíl od dračí evoluce, která vyměnila kytary za elektroniku a celkově dost vyměkla, nabízejí Alt-J nové cesty, které sice nemusí znít hned ze startu jako jasné hity, pokud jste si ale na předchozích dvou počinech chválili možnost rozkládat jednotlivé písně na molekuly a zkoumat všechny ty exotické nástroje, zvuky a nepatrné detaily, které jejich hudbu dělají tak bohatou a zajímavou, můžete v tom na "Relaxer" vesele pokračovat.

Jako první ukázka byla zvolena skladba "3WW" s hostující Ellie Rowsell z Wolf Alice, což je po poslechu celého alba asi nejméně pravděpodobný kandidát na singl, takto dlouhé a členité písně vám skoro žádné rádio nezahraje. Přesto je ale tento song nadmíru reprezentativní a ukazuje, jak něžně, procítěně a hlavně nově dokážou Alt-J v roce 2017 znít.

Ne že by snad přestali skládat pro ně typické kousky s vrstvením jednotlivých stop a vokálních linek, z čehož si dělá srandu toto video, jejich typicky "mňoukavé" vícehlasy ale získávají na novince bohatší nástrojové podklady. Slyšte třeba cover klasiky "House Of The Rising Sun", který je od originálu k nepoznání.

Také další písně nabízejí pod albem s přebalem konzolové hry "LSD: Dream Simulator" řadu překvapení. Jak Gus Unger-Hamilton prozradil v rozhovoru pro náš sesterský časopis Full Moon, tak například "Pleader" pojednává o vesnické komunitě horníků ve Walesu 19. století a královně Viktorii, což je snaha připomenout Británii procházející brexitem její slavnou minulost.

Skladba "Last Year" zase ve své první části popisuje příběh strašlivého roku, který zakončuje sebevražda. Ve druhé části se nacházíme na pohřbu, kde partnerka vypravěče zpívá hlasem Mariky Hackman. A například Radiohead inspirovaná "Hit Me Like That Snare" posluchače spravuje o osobě, která jde do bordelu a prochází se tam od jednoho pokoje k druhému.

Jako celek pak deska tvoří koncept, který jde od objevování nového světa, přes nadšení a smutek až po naději. A byla by škoda vám vyspoilovat všechny drobné odkazy, mikropříběhy a atypické zvuky, které z "Relaxer" dělají jedno z nejpozoruhodnějších alb letošního roku. Jen si tu osmipoložkovou kolekci prozkoumejte sami.