Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Sziget, 2. a 3. den, Óbudai island, Budapešť, 11.-12.8.2015

Florence + The Machine, Enter Shikari, Alt-J, Kensington i SBTRKT. Druhý a třetí den Szigetu stály za to

Vydáno: 14.08.2015 11:00 v sekci Naživo - Jan Trávníček | foto: facebook interpreta

O úvodním koncertu Robbieho Williamse už jste si u nás pár slov přečetli, Sziget ale měl co nabídnout i v následujících dvou dnech. Na největších pódiích se během nich představili kromě výše zmíněných také The Script, The Horrors, Tyler, The Creator, Jungle, Selah Sue, Halestorm a spousta dalších.

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    

Live: Florence + The Machine, Enter Shikari, Alt-J, Kensington, SBTRKT, The Script, The Horrors, Tyler.The Creator, Jungle, Selah Sue, Halestorm a další

místo: Óbudai island, Budapešť, Maďarsko
datum: 11. - 12. srpna 2015
setlist Florence + The Machine: What The Water Gave Me, Ship To Wreck, Shake It Out, Bird Song Intro, Rabbit Heart (Raise It Up), Cosmic Love, Delilah, Heartlines, Sweet Nothing, How Big How Blue How Beautiful, Queen Of Peace, What Kind Of Man, Drumming Song, Spectrum, You've Got The Love (The Source cover), Dog Days Are Over
setlist The Horrors: Mirror's Image, I Can See Through You, Whole New Way, In And Out Of Sight, Sea Within A Sea, Scarlet Fields, Moving Further Away, Endless Blue, Still Life, I See You
setlist Alt-J: Hunger Of The Pine, Fitzpleasure, Something Good, Left Hand Free, Dissolve Me, Matilda, ❦ (Guitar), Bloodflood, Bloodflood Pt. 2, ❦ (Ripe & Ruin), Tessellate, Every Other Freckle, Taro, Warm Foothills, The Gospel Of John Hurt, Lovely Day (Bill Withers cover), Nara, Leaving Nara, Breezeblocks
setlist Enter Shikari: The Appeal & The Mindsweep I, Destabilise, Radiate, Sorry, You're Not A Winner, The Last Garrison, Juggernauts, Myopia, Interlude, Torn Apart, The Paddington Frisk, There's A Price On Your Head, Slipshod, Dear Future Historians..., Anaesthetist, Gandhi Mate, Gandhi

Sziget
© Sziget festival official Facebook
Sziget je hodně velký festival. Tak velký, že když se božští Kensington zeptali publika v příšerně nazvučeném stanu A38 (coby druhé největší scéně festivalu) na jeho národnostní složení a ve vyjmenovávání národů došli až k jejich domovskému Nizozemsku, tisíce nadšených rukou vystřelilo nahoru. A teď si představte kolik tady asi musí být lidí, když jen nizozemská minorita dokáže takový stan zaplnit. Organizátoři uvádějí kolem čtyř set tisíc a vzhledem k tomu, že prakticky neustále se v přeplněných uličkách někomu vyhýbáte, není důvod tomu nevěřit.

Jedna stage přeřvává druhou, do toho vám ze všech stran duní bary a jestli jste si nepřiplatili za stanové městečko v relativně klidnější lokalitě někde opodál, slyšíte i v pět ráno přes sebe hulákat třeba i čtyři hudební produkce najednou. Děs. Naštěstí je hudební program natolik zajímavý, že i přes určité nepohodlí stojí za to na něm být. Už zmíněný stan A38 je ale lepší navštěvovat jen v případě skutečně zajímavého programu, protože koncertů, které nebyly zmršené úděsným zvukem byste napočítali asi tolik, co nábojnic v ruské ruletě.

Třeba Kensington byli i přes bombastické stadionové pojetí jejich show (papírové role, konfety při "Streets", skupinový výskok s vyhozením kelímků od piva do vzduchu, natáčení klipu k "Done With It" a dokonce i trojicím lidí navzájem si sedících si na zádech při "Home Again") velkým zklamáním, protože kytary téměř nebylo slyšet a abyste rozumněli tomu, co zpěvák zpívá, museli jste znát texty dokonale, jinak jste neměli šanci. Výkon skupiny tak sice byl i napočtvrté bez poskvrnky, najít ale nějaké slušné slovo pro člověka honosícího se titulem "zvukař" už ale bylo docela problém.

O mnoho lepší to nebylo ani o den později při Enter Shikari, kteří taktéž odehráli fantastický koncert, na němž se stejně jako na německém Rock im Parku hrálo na trubku i klavír, ničilo se pódiové vybavení, házelo se nástroji a sólovalo se na kytaru na rukou fanoušků, ale když zvukař více jak půlku jejich setu nevěděl co s čudlíky, mohli jste si velkou část novinek z "The Mindsweep" jen domýšlet.

Naopak docela štěstí měli nováčci Jungle, pokud jste ale byli na jejich nedávném koncertu v Praze, mohli byste rozdíly v jejich poměrně slušných setech počítat na prstech jedné ruky. Více už kolegyně Vavroušková.

Jungle očima Terezy Vavrouškové

Sziget
© Sziget festival official Facebook
Jungle patří v současnosti mezi nejlepší koncertní interprety. Početná kapela v čele s producenty Joshem Lloyd-Watsonem a Tomem McFarlandem, kteří vystupují pod pseudonymy J&T dokáže dokonale ovládnout pódium i své diváky. Stejně jako při svém koncertě v pražském Lucerna Music Baru zahájili svůj set songem "Platoon" a v rozjetém tempu pokračovali celé vystoupení. Kouzlo vystoupení Jungle je, že si během celého vystoupení drží stejné tempo, které místy zintenzivní či naopak zpomalí, takže se do hudby doslova ponoříte a můžete vnímat veškeré instrumentální hrátky kapely.

A šťastnou kartu si tentokrát vytáhla i u nás velmi oblíbená Selah Sue.

Selah Sue očima Terezy Vavrouškové

O Selah Sue se na musicserveru napsalo již spoustu chvály a nejspíš ještě dlouho psát bude. Belgická diva na Szigetu zahrála své hity "This World", "Crazy Vibes" či "Alone" ze svého posledního alba a tradičně zahrála skvělý koncert se svou kapelou. Zpěvačka má dar podat své autorské songy s lehkostí a intenzitou, která vás jednoduše strhne. Selah se svým projevem a emocemi nevyhne srovnání s Amy Winehouse, naštěstí tahle holka jede jen na čokoládě, kterou měla na minulém koncertě v pražské Roxy doslova vystlanou šatnu. Českému publiku se opět představí na konci léta na festivalu Rock For Churchill, rozhodně si nenechte tuhle belgickou pralinku ujít.

Sziget
© Sziget festival official Facebook
Jen chvíli po Selah však na největším pódiu začínala největší hvězda druhého festivalového dne. Florence + The Machine patří k jménům, která na svou českou premiéru teprve čekají, otázkou ale je, zda by se u nás našel dostatečně praštěný promotér, který by kapelu pro těch deset nadšených českých fanoušků a zahraniční turisty náhodou se pohybující v Praze přivezl. Stejně jako třeba Kings Of Leon, Arcade Fire nebo Kanye West už totiž patří k jménům, pro které jsou v zahraničí haly typu O2 areny nedostačující, zatímco u nás bychom jejich domácími příznivci naplnili sotva Lucerna Music Bar. A vystoupení na festivalu v Budapešti tuto tezi jen potvrdilo.

Když se Florence Welsch v bílých kalhotách a průsvitné halence s jedenáctičlenou sestavou hudebníků zjevila poprvé na pódiu a spustila gradující hit "What The Water Gave Me", mohli jste při pohledu na dav kolem sebe jen užasle vydechnout: "Páni, to je ale hvězda..." Náhrada za zrušený koncert Foo Fighters v nejprestižnějším hracím slotu na letošním Glastonbury přitom žádné stadionové parádičky typu konfet nebo rachejtlí nevyužila a za zády muzikantů se neskvěla obří projekce, ale jen třpytivá lesklá stěna. Přesto zpěvačka překvapila.

Jednak čistotou svého hlasu, který ji během více jak hodinu a půl trvajícího vystoupení ani jednou nezradil, čímž vyvrátila špatnou pověst, kterou její vystoupení mají a také nasazením, jaké do svého projevu dávala. Pokud jste ji dosud měli zaškatulkovanou jako "tu smutnou paní, která za doprovodu smyčců, sborů a harfy zpívá ty bolavé písničky o lásce", nestačili jste se divit, kolik života a energie v sobě měla. Prakticky celý koncert bosky přebíhala z jedné strany pódia na druhou a když se občas alespoň na chvíli zastavila, dirigovala si zpěv publika jako Ennio Morricone své orchestry.

Horrors, Sziget
© Sziget festival official Facebook
Po silném začátku s hity "Ship To Wreck" a "Shake It Out" koncertu v půli trochu spadl řetěz a opakující se hudební postupy v její hudbě si podle očekávání s atmosférou vystoupení lehce zamávaly, silný závěr v podobě "Sweet Nothing", ohromujícím sborovém zpěvu "Spectrum", coveru "You've Got The Love" od The Source a burcující, kytarové vyhrávce "What Kind Of Man" ale převážně pozitivní dojmy z jeho startu opět potvrdil.

Středeční program už jsme si trochu nastínili výše, zmínku by si ale určitě zasloužili ještě velmi příjemní The Horrors, kteří na dálku ukázali ospalým Interpol, že post-punk se dá hrát i se zaujetím pro vlastní tvorbu a fanoušky a nemusíte u toho vypadat, že je vám je celý svět u zadní části těla. Halestorm naopak docela zklamali, protože na jejich hard-rocku je znát, že patří do minulého století a zatímco třeba takový Slash jej s Mylesem Kennedym dokážou zahrát tak, že jim věříte každé slovo, protože si tou rockovou historií spolu prošli, Lzzy Hale a spol. jsou v podstatě jen takové lepší karaoke. Čekali jsme rozhodně víc.

Script, Sziget
© Sziget festival official Facebook
Od koho jsme naopak nečekali vůbec nic byli irští The Script. Na rádiovými playlisty přiškrceném pop-rocku sice ve studiové podobě není moc co chválit, což jsme si ostatně řekli i v recenzi jejich zatím poslední desky "No Sound Without Silence", naživo to ale docela funguje. Vokálně to sice není úplně tip ťop, takže pořád platí, že uděláte lépe, když vyrazíte na jejich konkurenty z OneRepublic, Train nebo Imagine Dragons, zpěvák Danny O’Donoughe ale dokáže udělat z prdu kuličku a prodat vám těch pár hitů v čele se "Superheroes", "The Man Who Can't Be Moved" a samozřejmě i "Hall Of Fame" tak, že si je s chutí zazpíváte spolu s ním. Sympatický projev plný pokory, několikanásobného slézání z pódia dolů za fanoušky a upřímného žasnutí nad pozitivní odezvou v dosud koncertně neprobádané zemi platil za jedno z těch příjemnějších překvapení festivalu.

Jaká je naživo britská senzace Alt-J už od nás víte z reportáže z pražského koncertu, jejich středeční přehrávka dvou vysoce hodnocených alb ale byla do puntíku totožná s tím, co jsme viděli ve Žlutých lázních. Jen těch postávajících pod pódiem bylo zhruba dvacetkrát více a nadšení nebylo tak euforické, protože na papírově největší hvězdu středečního programu dorazilo kromě fanoušků také velké množství čumilů, kteří chtěli vědět, co jsou vlastně Alt-J zač. Více už kolegyně Vavroušková.

Alt-J očima Terezy Vavrouškové

Alt-J, Sziget
© Sziget festival official Facebook
Alt-J jsou jedním z nejzáhadnějších zjevení na hudební scéně. Jejich hudba je inteligentní, komorní, chytrá a na první pohled byste si je zařadili mezi kapely, které hrají pro dvě stě lidí v klubu, přesto se jim podařilo okouzlit celý svět. Aneb být málem ušlapán davem by člověk čekal na koncertě Slipknot či v první řadě před Lennym Kravitzem v naprasklých kožených kalhotech, ale ne na medových Alt-J. Z kapely se zkrátka stala masová záležitost a určitě to není tím, že samplují Miley Cyrus.

Na Szigetu jejich příchod na stage rozputal davové šílenství a hlavní stage se chvěla v základech. Britové zahráli hity ze své Mercury Prize ověnčené desky " An Awesome Wave", jako "❦ [The Ripe & Ruin]", "Fitzpleasure" či populární "Matildu" a publikum si během prvních sekund omotali kolem prstu. Vystoupení Alt-J přesně korespondovalo z jejich image, bez manýrů či puncu hvězdnosti, přesto s obrovským charizmatem. V současnosti zkrátka platí za "IT-band" a svým nonšalatním stylem rozpoutali novou vlnu na taneční scéně. Pokud jste propásli jejich koncert ve Žlutách lázních, nezbývá než doufat, že díky silné české fanouškovské základně se v našich končinách brzy objeví znova.

Sziget
© Sziget festival official Facebook
Po hlavní hvězdě se ještě ve stanu A38 předvedl člen hiphopové skvadry Odd Future, který si říká Tyler, The Creator a bylo zajímavé sledovat jak k jeho minimalistickým beatům sedí kontrastní a docela výrazné refrény (tipnete si, kolik slov jsme mu z pódia s padajícími třešněmi na projekci rozumněli?) a také elektronický projekt SBTRKT. Na ten jste si sice museli počkat až do tří ráno, ale kdo vydržel, nelitoval.

Projekt v masce vystupujícího Aarona Jeromeho v kombinaci s živými bicími a přednahranými, ale i Samphou naživo zpívanými vokály hodně připomínal zážitek, který jsme si před pár lety odvezli z show momentálně pauzujících Miike Snow na FM4 Frequency a stejně jako u Švédů, kteří momentálně dávají přednost projektu Galantis platí, že desky vás sice nestrhnou, živé provedení ale už ano. SBTRKT tak už nyní řadíme k tomu nejlepšímu, co nás na stále ještě probíhajícím Szigetu potkalo.

V dalších dílech reportáže se můžete těšit na dojmy z Ellie Goulding, Interpol, Kasabian, Rudimental, Limp Bizkit, Aviciiho nebo Kings Of Leon. Zůstaňte s námi.

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • Tak tohle je opravdu dementní recenze. A obzvlá (Anonym, 14.08.2015 13:48) Reagovat

    Tak tohle je opravdu dementní recenze. A obzvlášť ignorantská je část o Florence + The Machine. Proč nechá musicserver psát recenze někoho, kdo vůbec neví která bije? :D (Můj komentář se netýká rec. Terezy vavrouškové, ta píše normálně.)

    • Re: Tak tohle je opravdu dementní recenze. A obzvlá (Anonym, 14.08.2015 14:28) Reagovat

      Naprosto souhlasím :D Kdyby Florence přijela do Česka, autor tohoto článku by se nestačil divit, kolik má fanoušků :D

      • Re: Tak tohle je opravdu dementní recenze. A obzvlá (Daniel, 15.08.2015 12:07) Reagovat

        Téměř každý druhý v mém okolí má Florence moc rád, ono je to totiž kapela, která nejen že je prostě o něčem atd, ale taky už teď je jasné, jak velké muzikantské jméno to je... je jisté, že jednou se v historii hudby budou řadit vedle The Doors atd .)

  • Něco tak špatného už jsem dlouho nečetl. Frá... (R, 14.08.2015 15:33) Reagovat

    Něco tak špatného už jsem dlouho nečetl. Fráze jako "udělat z prdu kuličku" a poznámka o Arcade Fire (kde na koncertě v Drážďanech bylo víc Čechů než Němců) jsou úplně mimo ...

  • Hrůza (tom, 14.08.2015 16:33) Reagovat

    Jediný možný vysvětlení je, že jste se zrovna probudili, ještě tak s trojkou v krvi, a nenapadlo vás nic jinýho než začít smolit článek... S tou Florence a ČR to byl asi pokus o vtip, bohužel to nevyšlo. Návštěvnost sice přesahuje 400 tisíc, ale celkově za všechny dny! Ovšem pokud se vám zdálo, že je tam skoro půl milionu lidí, tak to spoustu věcí vysvětluje...

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
post-hudba - Baví nás brát trendy z Billboard charts a trochu podvratně s nima pracovat
Rozhovory: post-hudba - Baví nás brát trendy z Billboard charts a trochu podvratně s nima pracovat "Jsem tady, v osobním životě jsem spokojený, ale svět kolem mě je objektivně úplně v prdeli," tak zněly úvahy při tvorbě nahrávky "Svět na konci roku nula", na které duo post-hudba reflektuje realitu pandemie. Nejen o té jsme si s... čtěte zde
Vydáno: 23.04.2021 08:30 v sekci Publicistika | Rozhovory
0
Michal Prokop - Má vlast 9/10
Video: Michal Prokop představuje první skladbu z nové desky. V klipu "Má vlast" hraje Vilma Cibulková Vydání nového alba Michala Prokopa se blíží - "Mohlo by to bejt nebe..." vyjde 28. května, dlouhých devět let po předchozím počinu "Sto roků na cestě". Autora na očekávané studiovce doprovází jeho domovský Framus Five. Kolekce... čtěte zde
Vydáno: 22.04.2021 10:15 v sekci Audio / Video | Video
6
Pohled do českých hitparád - 15. týden 2021
Stagnace českých žebříčků pokračuje. JC Stewart a Viktor Sheen se udrželi ve vedení Už jsme si zvykli na to, že české žebříčky obvykle velkými změnami nehýří. Aktuální kolo přesto patří k těm vůbec nejméně vzrušivým za poslední dobu. V rádiích nedošlo na prvních šesti místech k žádnému progresu,... čtěte zde
Vydáno: 21.04.2021 19:28 v sekci Novinky | České hitparády
4
Dan Croll - Grand Plan - Live 8/10
Minirecenze: Živá verze alba "Grand Plan" od Dana Crolla není jen záplatou Dan Croll plánoval turné k desce "Grand Plan", ale ze známých důvodů na něj zatím nedošlo. A tak natočil video "Live at Spacebomb Studios". Právě to je středobodem živého alba vydaného na apríla. Autor zde ukazuje, jak snadno jeho... čtěte zde
Vydáno: 21.04.2021 08:30 v sekci Recenze | Minirecenze
0
Nové desky 15/2021 - od The Offspring přes Erica Churche po Scooter
Nové desky 15/2021 - od The Offspring přes Erica Churche po Scooter Stylově pestrý je tento týden. Alba vydávají pop-punkoví The Offspring nebo indiepopoví London Grammar. Příznivce outlaw country potěší Eric Church, deathmetalisty Cannibal Corpse a ravery Scooter. S předělávkovými kolekcemi... čtěte zde
Vydáno: 20.04.2021 16:10 v sekci Novinky | Nové desky
3
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Nové desky 11/2021 - od Lany Del Rey přes Justina Biebera po Stinga (23.03.2021 08:00)
- Nové desky 10/2021 - od Seleny Gomez přes Nicka Jonase po Roba Zombieho (16.03.2021 08:00)
- Audio: The Horrors dokonávají návrat industriálním songem "Lout" (25.02.2021 16:55)
- Recenze: Enter Shikari na "Nothing Is True & Everything Is Possible" zhudebnili svou nenávist k současné společnosti (11.05.2020 13:30)
- Sziget, Volt ani Balaton Sound. V Maďarsku se letos festivaly neuskuteční (30.04.2020 21:41)
- Nové desky 15/2020 - od Fiony Apple přes Enter Shikari po Sarah & The Adams (21.04.2020 08:00)
- Rozhovory: Kensington - Koronavirus už by měl jít do hajzlu (2/2) (23.03.2020 15:20)
- Rozhovory: Kensington - Koronavirus už by měl jít do hajzlu (1/2) (21.03.2020 13:00)
- Finalisté talentové soutěže festivalu Sziget jsou Viah, Nèro Scartch a The Wild Roots (11.03.2020 12:09)
- Sziget oznámil prvních osmdesát jmen lineupu letošního ročníku (12.02.2020 20:16)

ALBUM TÝDNE 16/2021

My Dva Trio
My Dva Trio

Václav Khýr a Jiří Šoltis už to spolu táhnou vážně dlouho. K přátelství se přidalo i společné muzicírování, které v roce 2018 dostalo podobu kapely My Dva Trio. Nyní toto společné putování dosáhlo na metu každého hudebníka, který to myslí vážně, totiž vydání debutové desky. A ta rozhodně stojí za pozornost.

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Bruno Mars Taylor Swift Viktor Sheen Selena Gomez Kings Of Leon Pink Floyd Beyoncé Lady Gaga Metronome Prague Robin Schulz Britney Spears Madonna Metallica Karel Gott Coldplay AC/DC Mirai Kryštof Nirvana Lana Del Rey
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2021 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver
Zavřít reklamu