Debutové album British Sea Power vyšlo v roce 2003, přesně uprostřed nové rockové revoluce a obrovské vlny britského indie-rocku. Velký zájem o novou hudbu byl doprovázen velkou zásobou talentů, ale rostoucí počet významných debutů způsobil pomalé nasycení trhu. Grandiózně post-punková nahrávka "The Decline Of British Sea Power" dosáhla v rámci Británie kultovního statusu a nastartovala dlouhodobou kariéru kapely. Jenže ta nakonec nedosáhla ani pop-rockové pozice Manic Street Preachers, ani se neprobojovala do první ligy alternativy. Proto hlavní otázkou hned po vydání nového alba "Let The Dancers Inherit The Party" bylo, proč a kdo přesně dnes poslouchá British Sea Power mimo Velkou Británii.

Průměrný věk účastníků byl toho večera možná trochu vyšší než na typickém alt-rockovém koncertě, ale překvapila ne zrovna malá návštěvnost i zřetelná atmosféra očekávání. Dovedně a sebejistě jí pro sebe využilo duo Pictish Trail, které působilo v podstatě jako každý druhý interpret na dnešní indie scéně. Takoví částečně živější Father John Misty, částečně neumrtvovaný Bon Iver, s vtipnou dávkou skotského patriotismu rozptýlili pobavené publikum, zatímco pódium vyzdobené větvemi a postavičkami zvířat bylo už připraveno na hlavní hvězdy večera - British Sea Power.

Lídr a jeden z bratrů Wilkinsonů na začátku koncertu působil unaveně a lehce nepřítomně, což je lehce v rozporu s jeho hysterickým vokálem známým z desek, ale image bankéře, který po práci hraje pro relaxaci v rockové skupině, je zřejmě základním elementem jeho šarmu. Povinnosti hlavního vokalisty sdílel se svým bratrem, jemně je doplňovala pozoruhodná houslistka. Rychle začala udivovat energie celé skupiny, rychlé tempo i nešetrná hlasitost převážné většiny skladeb.

British Sea Power v sobě doopravdy spojují všechno, co nabízí posledních dvacet let ostrovní kytarové alternativy: twee-pop Belle & Sebastian, pop-rockovou angažovanost Manic Street Preachers, taneční post-punk Franz Ferdinand, absurditu Super Furry Animals, intelektuální melancholii Arab Strap, dokonce i post-rockové kytarové stěny Mogwai. Samozřejmě v Praze nemohl nezaujmout zejména singl "Bad Bohemian" nebo frivolní "Keep on Trying (Sechs Freunde)", rovněž z nové desky, ale koncert postupně sílil, což vyvrcholilo příchodem dvou medvědů. Od této chvíle se hopsající dav soustředil hlavně na pořízení si selfíčka s bílým nebo černým medvědem, ale i tak bylo jasné, že hodinu a půl trvající koncert British Sea Power byl překvapivě neopakovatelným zážitkem. Někdy je třeba dát šanci i interpretům, kteří nestojí přímé v záři reflektorů.