Petr Muk na svém eponymním debutu povolal kytary do první bojové linie

01.07.2017 17:11 - Milan Menčík | foto: facebook interpreta

Petr Muk zanechal v našem popu nesmazatelnou stopu, ať už jako hlavoun Oceánu a Shalomu, nebo později na sólové dráze. Právě tam debutoval před dvaceti lety eponymním albem, který nyní vyšlo v luxusní reedici s bonusovým diskem plným rarit a demonahrávek.
8/10

Petr Muk - Petr Muk

Skladby: CD1: Probouzím sen, Přicházíš s láskou, Loď ke hvězdám, Proměníš se v duhu, Letím tmou, Jsi ztracená, Okno v nebi, V Slunci Tě hledám, Sillmarilion, Nesmíš se splést, Anděl, Loutky, Slzy dvou, Dál do srdcí, Ty víš, kde jsem CD2: Stín katedrál feat. Michaela Klímková, Šeptám, Přicházíš s láskou - demo, Jsi ztracená - demo, Okno v nebi - demo, V Slunci tě hledám - demo, Srdce a kámen (Anděl - demo), Krása (Dál do srdcí - demo), Loď ke hvězdám (singl verze), O lidech feat. Bára Basiková, Láska tíží, Kdyby tady byla taková panenka featuring Michaela Klímková
Vydáno: 19.05.2017
Celkový čas: 53:35 + 46:40
Vydavatel: Warner Music
Debutové album Petra Muka vzbudilo velká očekávání. Shalom i Oceán byly kapely nesmírně komerčně úspěšné a v podstatě definovaly přelom osmdesátých a devadesátých let v domácím popu. Prodeje druhého alba Shalomu "Brány vzkazů" ale už nebyly takové, jak si kapela (která vznikla jen jako projekt na určitý čas, než další členové Oceánu dají dohromady materiál na novou desku) představovala, a styl, kterým se podle Petra Kučery muzikanti měli ubírat dál, neodpovídal Mukovým představám.

Petr Muk byl pověstný svou velkou pečlivostí a tím, že měl pořád zásobu rozpracovaných songů. Proto v době, kdy dostal od Kučery návrh, aby natočil sólový debut, měl nachystáno už přibližně dvacet písní s jasnou vizí, jak by měly znít. Jeho představou bylo upozadit syntezátory a naopak postavit zvuk na mnoha vrstvách akustických a elektrických kytar. Nejmarkantněji je to slyšet v písních "Proměníš se v duhu", "Letím tmou" či "Jsi ztracená".

Dalším velmi podstatným a trochu neprávem opomíjeným faktorem je osoba Míši Klímkové. Dnešní gynekoložka byla Mukovou dlouholetou partnerkou a také doprovodnou zpěvačkou, kterou si fanoušci mohou vybavit i při poslechu duetu s Petrem Fialou z Mňágy a Žďorp "Měsíc" či ze spolupráce s kapelou Wanastowi Vjecy. Její nádherně kovový a znělý hlas zní v drtivé většině písní a v lidovce "Kdyby tady byla taková panenka", kterou Muk nazpíval jako hold svému oblíbenci Pavlu Žalmanu Lohonkovi, se dokonce jedná o klasický duet. Jméno Mukovy mnohaleté partnerky je důležité zmínit i proto, že byla pro něj múzou při psaní a skládání písní a textů a tehdejší životní oporou, kterou Muk při známém boji s psychickou poruchou tolik potřeboval.

Nemá cenu si nalhávat, že by eponymní debut byl svou prodejností kdovíjaký zázrak - nebyl. Hity po něm však určitě zůstaly a především "Přicházíš s láskou" či "Loď ke hvězdám" rotují v rádiích dodnes. Za poslech stoprocentně stojí i další písně z desky, vzácně kvalitativně vyrovnané. Rockeři většinou považují pop za sprosté slovo, tady se však nebáli spolupráce ani Petr Janda, ani kytarista zdánlivě tak stylově vzdáleného Arakainu Jiří Urban.

Debut Petra Muka v pohledu Dana Hájka

Ve zpětném pohledu na celou kariéru Petra Muka se zdá jeho první sólové album snadno přehlédnutelným, nedoceněným. Petr se na něm vydal jinou cestou, více se držel kytarového zvuku a pro mnohé nemusel být tento úkrok (naznačený již v závěru fungování Shalomu) příliš stravitelný. Postavení se na vlastní nohy a vystavění osobitého tvůrčího procesu bylo však důležitým momentem v jeho kariéře. Umělecký směr byl hned s následující deskou "Jizvy lásky" přestavěn Michalem Šetkou, s nímž se Muk otočil zpět více k syntezátorům a vydal se do jiných hudebních vod. Toto otočení sice přineslo větší úspěch, ale hledání správného směru přineslo spíše zmatky. Ve stejném módu se nesly i následné "Dotyky snu" a "Osud ve dlaních", konzistenci narušovaly také jeho vstupy na muzikálová prkna. Rozevřená spirála se uzavřela až s poslední "V bludišti dnů", na které s Luďkem Fialou vypilovali to, co možná mělo přijít na úplném počátku Petrova sóla.

Tedy jakási sounáležitost mezi akustikou, která k Mukově hlasu neodmyslitelně patřila, a elektronikou, tu od prvopočátku miloval a nadchl se pro ni nejen díky Depeche Mode, Erasure nebo The Human League. "V bludišti dnů" se tak může stát klíčem k zpětnému pochopení dvacet let starého debutu, na němž již tehdy fungovala obdobná aura. "Loď ke hvězdám" nebo "Přicházíš s láskou" byly dobře zvolené singly, to podstatné však bylo potřeba najít mezi dalšími skladbami této nahrávky. "Slzy dvou", "Okno v nebi", "V slunci tě hledám" nebo "Silmarillion" dotvářely výsledný obraz. Za producentské pomoci Ivana Jombíka (ten měl pod palcem i finální mix) a Jiřího Vatky sice ubylo elektronické chemie, ale přibyly kytarové vybrnkávačky a zasněnost The Mission a jim podobných kapel. Důležitým patronem byl i tenkrát Petr Kučera - jeho cit pro klávesy hrál nemalou úlohu během samotného natáčení. Petr Muk tehdy udělal velký krok, který byl na jednu stranu logický, ale velké ovace se ve výsledku nekonaly, což byla škoda. "Petr Muk" svým způsobem potřeboval čas, tak tu šanci nyní s výročím a vydanou reedicí nepropásněte.

Pro majitele původního alba je však mnohem zásadnější bonusový disk s všeříkajícím názvem "Předtím... a potom", který obsahuje nahrávky těsně předcházející nebo následující debut. Najdeme zde vkusný cover Neckářova "Stínu katedrál", písně, která fakticky končila éru Shalomu, nebo krásný duet s Bárou Basikovou "O lidech". Nechybí ani spousta demonahrávek, které ukazují progres jednotlivých skladeb i to, že hlas Klímkové byl důležitý už při stavění základů písní. "Láska tíží" je zase zajímavou adaptací slavné "Scarborough Fair", jež vyšla na jedné z vánočních kompilací.

Lze jen pochválit, jakým způsobem se Warner Music chopil reedic zásadních domácích popových alb. Začal už u "Missariel" Lucie Bílé, aktuální počin Petra Muka je ve sběratelském smyslu ještě o level výše. Parádní digipack s dvacetistránkovým bookletem plným obrovského množství informací, vydaných i nevydaných černobílých fotek, obsáhlým sleevenotem Karla Deniše, člověka, který byl Mukovým velmi blízkým přítelem i zdravým oponentem. Deniš si jako zkušený editor opravdu vyhrál s výběrem bonusů, do bookletu ještě napasoval výběr z dobových recenzí desky, a tím vytvořil komplexní náhled na album, které bylo v kariéře jednoho z nejzásadnějších zpěváků českého popu opravdu významné. Původní datum vydání 24. května 1997 je v souvislosti s datem jeho úmrtí 24. května 2010 zřejmě jen čistou náhodou. Datum vydání reedice 19. května 2017 je však zvoleno zcela záměrně (alba u nás vychází pouze každý pátek) a vhodně. Je totiž na co a na koho vzpomínat.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY