Na předchozích épéčkách "Tension" a "Circles" si Vök připravovali svá hudební teritoria na pomezí dream popu a trip hopu, přičemž do nich vpouštěli charakteristický severský přístup. Prvním singlem z "Figure" se stala hybná náladovka "Show Me", ve které se odhaluje klíč k jejich současné tvorbě - elektronika, kytarové vybrnkávačky, které buď dotvářejí jen jakési jiskření v pozadí nebo hrají prim v popředí (zde pokukují po tom, jak s tímto nakládají třeba The xx), jinde pro změnu nechybí Andriho saxofon. Přelud nálad čerpá z oněch radostných rovin po protipóly melancholie (třeba v "Crime"), v "Polar" si pohrávají i s vokodérem a podobně. "Figure" je dle Margrét (jejíž hlasový projev má v náznacích blízko k Fever Ray) jakýmsi kaleidoskopem mezi radostnými podobenstvími posedlostí a kontrastem smrti. Přesto si "Figure" drží ucelenou tvář a dokáže vtáhnout do vlastního světa propletených, zhudebněných obrazců. Oproti zmíněným épéčkám je "Figure" zasněnější i důkazem, kam se zjevně tato sympatická parta hodlá vyvíjet. Jasnými tahouny nahrávky pak jsou skladby "BTO", "Floating", zmíněná "Polar" nebo mrazivá uspávanka "Hiding".

Vök představí "Figure" živě i v Praze, ve čtvrtek 11. května v Paláci Akropolis (v rámci série EuroConnections). Coby support vystoupí olomoucký projekt François Svalis.