Nenápadné "Staré smutky" Lubomíra Bužmy Khýra

01.04.2017 15:30 - Jiří V. Matýsek | foto: facebook interpreta

Občas neuškodí si recenzí připomenout i album, které už má poněkud starší datum vydání. Albový debut "Starý smutek" bluesmana Lubomíra Bužmy Khýra rozhodně žádnou žhavou novinkou není. Přestože asi nebude trhat prodejní rekordy, je albem, které by na domácí bluesové scéně rozhodně nemělo zapadnout.
8/10

Bužma - Starý smutek

Skladby: Kobersky zajic, Kužely světel, Živím svou rodinu, Jen ta stará píseň, Měsíc a půl, Dlouhá štreka, Zvedni oči k nebi sám, Nad Tatrou, Břidličná, Starý smutek, Šumperk, Na první lince, Do své lampy dolívej olej
Vydáno: 15.2.2016
Celkový čas: 49:05
Vydavatel: Bužma
Ač debutující hráč akustického blues ze slezských Hněvošic, Lubomír Bužma Khýr rozhodně není nějakým nezkušeným muzikantem. Cesta k jeho sólovému debutu vedla přes hraní s polským bluesmanem Markem Wojtkowiczem, desetileté působení v duetu Retro Blues (s Petrem Ritzkem) i doprovázení ostravského písničkáře Pepy Streichla - jehož fotografie se ne náhodou objevuje na obalu Bužmovy desky. Interpertova vyhranost i životní zkušenosti se, v tom pozitivním, odrazily i na albu "Staré smutky". Lubomír Bužma Khýr je bluesmanem ze staré školy - většinu stopáže si vystačí sám se svými hráčskými schopnostmi, které sahají od kytar, banjo, přes foukací harmoniku až ke stompboxu. Z hostů zaujme zejména rodinné spojení s trojicí Bužmových synů nebo práce houslisty Maria Illéše.

Charakteristickými rysy Bužmovy písňové tvorby - jeho pojetí akustického blues totiž nemá daleko k tomu, co si běžně spojujeme s písničkářstvím - jsou přirozenost a jednoduchost. Co na tom, že místy může rytmicky drhnout ("Břidličná" - bezesporu záměrně, ale chvilku mi trvalo, než jsem si zvykl), že hlasově není dokonalý - to tak nějak patří k věci. Blues by mělo být hlavně uvěřitelné a prožité, ze života. A to se zde nepochybně daří. Bužma tematizuje všednost, obyčejný úděl obyčejného chlapa od rodiny, který chodí do práce a jednou týdně vyrazí za kamarády do hospody. Vše je přijímáno s pokorou, s vědomím hlubšího smyslu.

Zároveň se však nevyhýbá ani přiznaně duchovnějším tématům. Vrcholy alba je tak dvojice česky otextovaných gospelů "Zvedni oči k nebi sám" (v centru s báječnou slovní hříčkou) a "Do své lampy dolívej olej". Zvláštní zmínku si zaslouží také o poznání profánnější skladba "Na první lince", která do tradiční, řadou skladeb prověřené melodie, dosazuje moderní příběh jakési archetypální rodové moudrosti. Zajímavé a neotřelé. Celou deskou se vine linka jemného humoru a nadhledu, netradičních obratů a rýmů i poměrně zábavně použité místní nářečí, použité však (možná přeci jen naštěstí) pouze v úvodní "Kobersky zajic".

Bužma na desce "Staré smutky" přináší blues, které si stejnou měrou bere z americké bluesové i domácí písničkářské tradice. Album rozhodně není jednoduchým, předvídatelným poslechem, vyžaduje notnou dávku pozornosti a naladění. Otevírá se postupně, Lubomír Khýr nevyloží všechny své trumfy hned na stůl, posluchači se nevnucuje, nechává ho hledat. V nenápadnosti však nakonec tkví jeho síla.



DOPORUČENÉ ČLÁNKY