Pražská, jižansko-rocková parta The Cell by klidně mohla hrát jen léty prověřené hity zaoceánských legend a své fanoušky by si jistě našla. Skupina ale šla s kůží na trh a sází i na vlastní tvorbu. Jak zní na desce "Memories" typicky americká hudba v podání tuzemských The Cell?
7/10
The Cell - Memories
Vydáno: listopad 2016
Celkový čas: 48:24
Skladby: Still In Love With Her, Life On a Highway, Blues Communion, Rusty Girl, Somebody Else's Song, Devil In Me, Abilene, Moody Blue, Dive Into The River, Rollin' Man, The Cell, Midnight Rider
Vydavatel: vlastní náklad
Za léta svého působení prožili
The Cell mnoho personálních změn. Ta nejsmutnější se stala v létě roku 2015, kdy kapele zemřel kytarista Martin Endl. Právě jemu je nová deska, nazvaná příhodně "Memories", věnována. Sám Endl přispěl na nahrávku jedním kusem, úvodní svižnou "Still In Love With Her", která je zároveň jednou z nejlepších písní novinky. Zbytek skladeb má na svědomí zejména kytarista Michal Beneš.
Kromě vlastní tvorby se na třetí studiové desce objevují i dva covery, které kapela umístila na závěr nahrávky. Volba padla na tvorbu Leslieho Westa, od něhož si vypůjčili pecku "The Cell", a na
The Allman Brothers Band, od kterých přepracovali "Midnight Rider". Obě předělávky snesou i přísnější měřítko, ačkoliv se od originálu přílišně nevzdálily. Ostudu oběma autorům ale nepochybně nedělají.
Vlastní tvorba The Cell je překvapivě autentická. Jižanský rock jim zarostl pod kůži natolik, že jen stěží ho lze rozpoznat od originálních amerických formací. Navíc mají písně na novince šťávu, jako kdyby je zásobilo pravé jižanské slunce. Písně jako "Rusty Girl" či balada "Life On A Highway" se sice neubrání klišé, ale jsou napsané a zahrané s takovou lehkostí a radostí, že jim jen stěží lze cokoliv vytknout.
Po technické stránce je novinka, která se nahrávala v pražském Hostivařském studiu, na velmi slušné úrovni. Zvuk není ani nevýrazný, ani přeprodukovaný. Hudebníci jsou navíc zdatnými instrumentalisty. Michal Cerman je dobrý zpěvák, který se s anglickými texty pere opravdu obstojně, a i zbytek osazenstva své nástroje ovládá s nesporným hráčským nadhledem zkušených muzikantů.
Třetí deska The Cell je jejich doposud nejvyrovnanějším počinem. Zatímco na debutu se skupina snažila o rychlejší tempo, na druhém albu se prezentovali výrazně umírněněji. Právě "Memories" protnulo to nejlepší z dosavadní tvorby a najdeme na ní jak slušné vypalovačky jako již zmíněnou úvodní "Still In Love With Her", "Devil In Me" či countryovou "Rollin' Man", tak i povedené balady "Moody Blue" či "Somebody Else's Song", která patří k nejsilnějším momentům desky. Pro milovníky jižanského rocku může být "Memories" zajímavým tipem. Podobně kvalitních southern-rockových formací u nás skutečně mnoho nemáme.